Centrum spirituality i rapu ukryté na periferii: jak a proč vznikala kniha Jižák, město panelů, snů a mýtů
V dalším díle rubriky Za oponou vypráví publicista Jan Lukavec o tom, proč se rozhodl napsat knihu Jižák o svém rodném sídlišti. Jak na sídliště reagují zahraniční návštěvníci, o vlivu sídliště na český rap i literaturu i o tamních „spirituálně-umělecko-fantasmagorických akcích“.
Jižák je moje nejosobnější kniha, ve které se přiznávám, kde je i můj geografický střed a co vše jsem tam prožil. Nebo jeden z více středů. U žádné jiné jsem tolik neváhal, jestli ji vůbec sepsat a hlavně zveřejnit. Ale každopádně už se stalo, tajemství jsou prozrazena.
Odcizenost, beton, chlad. Zcela nezajímavá periferie, kam lidé jezdí jenom přespávat do svých králíkáren. Odkladiště těch, kteří na společenském žebříčku příliš nevynikli a podle Stanislava Komárka je charakterizují obličeje přepadlé, nezdravé, frustrované.
To jsem se dlouho dočítal o svém rodném Jižním Městě. Negativní stereotypy, se kterými jsem se setkával, byly tak silné a urputné, že mne to přimělo začít publikovat články, které se snažily Jižáku/Jižňáku zastávat.
Totiž ukázat, že Jižní Město je
