Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Asfalt je v pořádku, ale ne pro děti. Pokud běháte často, užívejte léky na klouby, radí ortoped

Ortoped a sportovec Peter Ďurec. Foto: Peter Kováč, Denník N
Ortoped a sportovec Peter Ďurec. Foto: Peter Kováč, Denník N

Lékař Peter Ďurec je spolu s Tiborem Sahajdem nejlepším slovenským vytrvalostním běžcem, ale na závodech ho potkáte jen zřídka. Mnohem více času tráví ve Fakultní nemocnici F. D. Roosevelta v Banské Bystrici, kde pracuje jako ortoped. Obvykle trénuje tak, že běhá do práce a z práce, jedinou výjimkou jsou dny, kdy má noční služby.

Lékař Peter Ďurec jasně vyhrál říjnový půlmaraton v Košicích a zaznamenal čtvrtý nejlepší čas slovenské historie 1:04:24 h. V závodě běžel tak rychle, že jeho mezičasy na 5. a 10. kilometru by stačily na slovenský výkon roku na obou tratích.

V rozhovoru mluví o tom:

  • proč je téměř nemožné vyhnout se artróze;
  • jaké látky by měly obsahovat léky na klouby;
  • proč je běhání po asfaltu problémem zejména pro děti;
  • v čem běh a jízda na kole pomáhají a v čem škodí;
  • na co si musí sportovci dávat pozor při tréninku v horách;
  • proč si nevede tréninkový deník a jaké jsou jeho další plány.

Běhal jste také během studia medicíny na 2. lékařské fakultě v Praze, kde vás vedl přední český trenér Jan Pernica. Ten Denníku N řekl, že jste mohl být jedním z nejlepších vytrvalců v Evropě. Proč jste dal přednost medicíně?

Běhání je kariéra na půl života. Teď je mi 30 let, možná bych ještě mohl soutěžně běhat na solidní úrovni do 40 let, ale pak by mi zbylo maximálně trénování. Lékařem můžu být až do důchodu.

Jak byste definoval svého typického pacienta?

Muž po šedesátce, nejčastěji obézní nebo poznamenaný náročným životem, případně bývalý sportovec. Typickým příznakem je bolest kolena nebo kyčle.

Zmínil jste také bývalé sportovce. Proč?

Je důležité si uvědomit, že vrcholový sport není tak úplně zdravý. Většina z nás má drobné odchylky v symetrii těla, které souvisejí s pohybovým aparátem. Tyto asymetrie se neprojeví okamžitě způsobem, který by nás omezoval v každodenním životě, ale pokud je zátěž nadměrná a my nejsme dokonale symetričtí, v určitém okamžiku se to projeví na nějakém kloubu jeho přetížením. Je to jako voda kapající z okapu na beton. I když to je jen kapka, za pár let bude v betonu díra.

Jak tomu zabránit?

Zátěž musí být přiměřená, důležitá je také rehabilitace a kompenzační cvičení. Odhalení dysbalancí a doporučení specifických kompenzačních cviků je již doménou fyzioterapeutů. Důležité je také správné provedení cviků.

My ortopedi doporučujeme pacientům s artrózou kolena spíše jízdu na kole než běh. Jízda na kole posiluje svaly kolem kolene a je bez nárazů do země. Na druhou stranu při jízdě na kole jsme shrbení, hlava je natažená dopředu, což není pro páteř ideální. Naopak, běh je pro páteř skvělý.

Jak z toho vybruslit?

Obě činnosti provádět s přiměřenou intenzitou. Samozřejmě, pokud je naší prioritou zdraví, nikoli výkon.

Vy sám jste aktivní běžec, navíc na výkonnostní úrovni, naběháte stovky kilometrů ročně. Jak se na to díváte z hlediska zdraví vašich kloubů?

Existuje také prevence – chondroprotektiva. Běžci by je měli užívat preventivně, dřív než se objeví příznaky artritidy (opotřebení kloubní chrupavky, pozn. red.). Každému běžci, který ročně uběhne více než 3000 kilometrů, bych doporučil, aby jednou ročně preventivně nasadil tříměsíční kúru.

Jaké účinné látky by měly obsahovat léky na klouby?

Jsou to:

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Sport

V tomto okamžiku nejčtenější