Prezident s rudou knížkou. Političtí vězni a disidenti mají jasno, koho volit

Ačkoliv přibývá voličů, kteří období komunistické totality nezažili, je toto téma v aktuální prezidentské kampani velmi živé.

„Ukazuje se, že stále jde o důležitý problém společnosti, který vnímají především liberální, městští, vzdělanější voliči nebo lidé s tragickou životní minulostí. V těchto rodinách to může být poměrně dost výrazné téma,“ říká politolog Lukáš Jelínek.

Kartu „kolaborace s komunisty“ vytáhl prezidentský kandidát Andrej Babiš hned na úvod své sobotní tiskové konference. Jako bývalý dlouholetý člen KSČ a podle soudu evidovaný spolupracovník StB se podivil, že dvě velká česká města Praha a Brno volila „komunistického rozvědčíka“ Petra Pavla. Ten zdůrazňuje, že rozvědčíkem nebyl.

Pro Babiše by byla výhodnější nižší účast ve druhém kole. Plusové body by tedy získal, kdyby se mu podařilo znechutit odpůrce komunistů natolik, že by k volbám nepřišli.

„Kolik lidí zůstane doma, je věc, která nakonec může volby rozhodnout. Myslím si, že většina z nich k volbám nakonec dorazí. Jakkoliv se nám do kampaně vrátilo téma komunismu a antikomunismu, tak to, co teď předvádí Andrej Babiš, je parodie tohoto tématu,“ míní Jelínek.

„Volit se nechodilo jen za komunistů“

Stanislav Pitaš byl v 80. letech třikrát vězněný kvůli svým protikomunistickým aktivitám. Ke druhému kolu prezidentských voleb určitě půjde. „Volit se nechodilo jedině za komunistů,“ říká signatář Charty 77.

V prvním kole dal hlas tomu, kdo měl podle něj nejblíže k Václavu Havlovi, a to Pavlu Fischerovi. „Byla to moje volba, abych měl čisté svědomí. Nemohl jsem dát v prvním kole hlas generálu Pavlovi. A to nikoliv kvůli tomu, že vstoupil do KSČ. Ale proto, že