Nerudovou opustila křeč, Pavlovi sluší vtipy na půl huby, rozohněný Babiš se zacykluje. Jak vidí debatu jazykovědci?
Nejen obsah vyřčeného, ale také mimika, gesta, držení těla, způsob mluvy i využívané jazykové prostředky mají silnou vypovídací hodnotu. A týká se to i dvou kandidátů a jedné kandidátky na roli prezidenta či prezidentky naší země. Čtvrteční debatu jsme proto důkladně rozebrali se dvěma jazykovědci. Lucie Saicová Římalová se zabývá nonverbální komunikací a Alex Röhrich kulturou mluveného projevu.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
-
Co gesta, držení těla a způsob mluvy o kandidátech prozrazují.
-
Kdo útočil, kdo byl v defenzivě.
-
V čem je výhoda hlubokého hlasu.
-
Jak kdo nakládal s úsměvem.
-
Kdy vytváří Andrej Babiš chaos.
-
Co jsme se dozvěděli v prodloužení.
-
Kdy se Nerudová s Pavlem „spikli“ proti Babišovi.
Kdybyste ani jednoho z mluvčích neznali, náhodně zapnuli dnešní debatu a nerozuměli příliš obsahu, co byste vyčetli ze způsobu jejich vyjadřování, z gest, z mimiky? Co byste si o jednotlivých aktérech mysleli z pohledu svých expertiz?
Alex Röhrich: Je těžké oprostit se od toho, že všechny tři znám, ale mě například výrazně zaujalo, jak kdo z nich používá nebo naopak nepoužívá adjektiva.
Petr Pavel jich používá velmi málo, skoro žádná. Naopak Danuše Nerudová používá adjektiva často a poměrně silná. Namátkou jsem si vypsal třeba „nesmírný“, „obrovský“. A ve většině případů je používá v pozitivním kontextu, ke zdůraznění něčeho dobrého.
A co Andrej Babiš a přídavná jména?
AR: Také je používá často, ale na rozdíl od Danuše Nerudové mnohem častěji negativně nebo v negativním kontextu. Třeba „asociální“ vláda nebo „provládní“ kandidát. Ačkoliv může být přídavné jméno provládní úplně neutrální, v jeho podání vyznívá velmi negativně.
Takže, kdybyste ty tři neznal…
AR: Pak bych v panu Babišovi viděl někoho, kdo má sklony k negaci a kdo má tendence se pořád vůči něčemu vymezovat.
Danuše Nerudová by pak na mě působila jako člověk, který se cítí
