„Za Pavlem stojí lobbista!“ Proč se z tohoto slova stala nadávka a jak to změnit?
Andrej Babiš se na tiskové konferenci po prvním kole voleb snažil zdiskreditovat Petra Pavla, když jeho kandidaturu označil za projekt lobbisty Petra Koláře. Marek Hilšer a Tomáš Zima zase vlastní neúspěch připisovali tomu, že za nimi nestojí žádné „lobbistické a zájmové skupiny“. Z lobbisty se v Česku stalo sprosté slovo; změnit to má i zákon, který připravilo ministerstvo spravedlnosti.
Někteří kandidáti na prezidenta používají slovo lobbista jako negativní nálepku. Babiš na tiskové konferenci po sečtení výsledků prvního kola prohlásil, že je jediný nezávislý kandidát, protože nemá žádné sponzory.
„Je naivní se domnívat, že sponzoři nemají své zájmy. Pan Pavel je vlastně druhý pokus lobbisty Petra Koláře po Drahošovi, který neuspěl. Teď to vypadá pro kandidáta tohoto lobbisty pozitivně. Já jsem nezávislý, nikdo mě nemůže zkorumpovat a ovlivnit,“ zaútočil šéf ANO na svého konkurenta a naznačil, že za Pavlovou kandidaturou stojí zájmy někoho jiného (Kolář se k Babišovým slovům vyjádřil v rozhovoru s Deníkem N.).
Podobně se po vlastním neúspěchu vyjadřoval Tomáš Zima, který za problém voleb označil pro server Seznam Zprávy to, že „tři lobbistické skupiny si vybraly tři kandidáty, kteří od loňského léta mají kolem 25 %“. Údajné lobbistické skupiny však odmítl jmenovat.
Ve stejný den Marek Hilšer připomněl svým podporovatelům, že ve volbách nabízel „nezávislého kandidáta s čistým štítem, za kterým nestojí žádné lobbistické skupiny“.
Všichni tři uchazeči o Hrad využili toho, že veřejnost si slovo lobbing a lobbista často spojuje s korupcí. Podle odborníků by si ale lobbing zasloužil rehabilitovat. Jde totiž o legitimní a v demokratických státech běžný nástroj ovlivňování veřejných funkcionářů.
„I v rozvinutých demokraciích je přirozené, že za většinou politických stran i nestranických kandidátů stojí různé vlivové skupiny, které je finančně nebo jinak podporují. Něco takového nejde zakázat,“ vysvětluje právník Jan Dupák z Transparency International.
Dodává, že právě proto je důležitá transparentnost ve financování kampaní a vztazích ke spřízněným osobám a také právní definice lobbistů a jejich práv a povinností, která by vyjasnila takovéto debaty a spekulace.
Babišova slova o tom, že je nezávislý kandidát, Dupák označuje za „trik“.
„Někdy se totiž vlivová skupina voleb sama účastní, takže si může dovolit označovat se za zcela nezávislou, protože za ní nikdo jiný formálně nestojí. Tohoto triku využívá nyní Andrej Babiš, který se roky snaží ovládnout stát a využívat z toho vyplývající výhody sám pro sebe jako nezpochybnitelnou hlavu své podnikatelské skupiny,“ popisuje Dupák.
„Vznešené pojmenování pro korupci“
„Lidé si lobbing pletou s kupčením s vlivem či přímo s korupcí a spojují si jej s konkrétními lidmi. Když se jich zeptáte, uvádí totiž jako lobbisty kmotry a šedé eminence. Ve skutečnosti jsou typickými lobbisty organizace jako Svaz průmyslu a dopravy nebo Rekonstrukce státu,“ zmiňuje lobbista Jakub Černý právě z Rekonstrukce státu, která společně s výzkumnou agenturou G82 v lednu 2021 zkoumala, co si Češi myslí o lobbingu.
Z průzkumu vyplývá, že skoro 60 procent lidí považuje lobbing za „způsob, kterým kmotři prosazují své zájmy“. Podle poloviny dotázaných jde o „vznešené pojmenování pro korupci“.
Když se autoři ptali respondentů, jestli znají nějakého lobbistu, nejčastěji padala jména
