Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Rychlá kariéra, v níž jsou příslib i zklamání. Univerzita Nerudové zkomplikovala cestu na Hrad

Nerudová během kampaně objela kolem 300 míst a podařilo se jí dostat mezi trojici favoritů. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Nerudová během kampaně objela kolem 300 míst a podařilo se jí dostat mezi trojici favoritů. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Čekají nás zásadní volby, které ovlivní podobu naší země nejméně na příštích pět let. Danuše Nerudová je první ženou v historii České republiky, která má reálnou šanci dostat se na Pražský hrad. Mladá a průbojná ekonomka se snaží ukazovat budoucnost, ke které by měla země směřovat, v závěru kampaně musí ale spíš vysvětlovat svou univerzitní minulost. Přinášíme její profil.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Chce podporovat nastupující generaci, která klade důraz na otázky klimatu, rovných příležitostí či liberální pohled na svět. Tím se snaží stavět do kontrastu ke svým dvěma konkurentům – o generaci starším mužům s komunistickou minulostí.

Se stejným přístupem se před lety stala rektorkou Mendelovy univerzity. Funkce jí pomohla otevřít dveře do politiky, ale posloužila jí také jako zdroj mnoha problémů, které musí ve finále prezidentské kampaně vysvětlovat. Příběh Danuše Nerudové lze číst i jako odraz českého akademického prostředí, se všemi klady i zápory.

Normální spokojená rodina

Narodila se v roce 1979, vyrůstala s rodiči a třemi mladšími sourozenci – dvěma sestrami a bratrem – v brněnských Žabovřeskách. „Naši koupili a dlouho opravovali rodinný domek, takže za komunismu měli docela hluboko do kapsy,“ vzpomíná ve své rozhovorové knize Nerudová. Jinak podle ní byli Peslarovi „normální spokojená rodina“.

Sametovou revoluci zažila jako desetiletá a už tehdy vnímala, jak se vše naráz změnilo: otevřely se hranice, upravila výuka. Z dětství zmiňuje také četné dny strávené s prarodiči na chatě bez vody i elektřiny. Nebo vzpomínky na to, jak s dědečkem, nadaným malířem, se sestrami malovaly přírodu Vysočiny.

Hrávala tenis, chodila na hodiny klavíru a kytary a v dobrém ji prý ovlivnila i skvělá parta spolužáků na gymnáziu, mezi nimiž se sešla řada osobností – například zakladatel herního studia Amanita Design Jakub Dvorský. „Znám ji jako solidního, spolehlivého a přátelského člověka,“ říká.

Rodiče Danuše Nerudové pracovali jako výpočetní technici obsluhující zprvu sálové počítače a postupně i ty osobní. Byla prý jednou z prvních ze třídy, která takový malý počítač z JZD Slušovice viděla. Ostatně, pořádek v číslech měla ráda odmalička, ve škole dlouho prý patřila mezi jedničkáře a už od šestnácti let pomáhala rodičům v účetní firmě, kterou si založili.

Nastoupit na ekonomický obor na Mendelově univerzitě se zpětně jeví jako pragmatická volba. „Ne že by mě účetnictví nějak chytlo u srdce. Ekonomie a mezinárodní daně, kterým jsem se později věnovala jako akademik, jsou ale myslím mnohem zajímavější,“ popisuje v knize Máme na víc.

„Univerzita je moje třetí dítě“

Právě brněnská Mendelova univerzita je s Danuší Nerudovou do velké míry spjatá, což ostatně sama často zdůrazňuje. Prošla jí jako studentka, později jako vyučující a hned po studiu také coby akademická funkcionářka: vedoucí katedry účetnictví a daní, proděkanka, prorektorka a nakonec i rektorka celé univerzity. Dnes o ní mluví jako o svém třetím dítěti.

Že musí jako žena občas předvést lepší výkon, aby se mezi muži prosadila, si prý nikdy nepřipouštěla jako hendikep: „Já jsem spíš bojovná povaha. Když přijdou překážky, hecují mě k tomu, ukázat ostatním, co ve mně je,“ prozrazuje ve velkém knižním rozhovoru.

To se podle ní nejvíc projevilo, když

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Volby prezidenta ČR

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější