Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Češi konečně sami sobě i Evropě dokázali, že v tom umí chodit, říká Ladmanová k předsednictví v Radě EU

Monika Ladmanová Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Monika Ladmanová Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

České předsednictví v Radě EU skončilo, teď je třeba využít nabytý respekt a úspěchy. Vedoucí zastoupení Evropské komise Monika Ladmanová v rozhovoru pro Deník N vysvětluje, k čemu by měla vláda dobrou pověst po předsednictví využít, proč je dobré mít Čechy na vysokých pozicích v EU a jak Česko prokázalo, že patří do Evropy. „Respekt, který teď Česko získalo, přispěje k tomu, že i nadále budeme bráni vážně,“ říká.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Co všechno české předsednictví změnilo a co tím Česko dokázalo sobě i Evropě?
  • Jak je možné zlepšit povědomí o Evropské unii v Česku?
  • Jak jsme na tom v rámci EU s postavením žen ve společnosti a co naše členství v Unii už přineslo?

K poslednímu prosinci skončilo druhé české předsednictví v Radě EU. Jak ho vnímala Evropská komise, kterou v Česku zastupujete?

Jako skutečně úspěšné. Pragmatické, kultivované, věcné a konstruktivní. To zaznívá od kolegů z Bruselu.

A jak ho hodnotíte vy sama?

Dopadlo nad očekávání dobře. Začalo v nelehké době ruské války na Ukrajině a konce covidu. Vláda byla teprve půl roku u kormidla a už měla tak těžký úkol. A právě ta krátká doba i pro Brusel znamenala, že tam nebyla úplná jistota, jak bude předsednictví vedeno.

Hned 1. července ale dal premiér (Petr, pozn. red.) Fiala jasný signál, jakým způsobem bude Česko Radu EU řídit a že jeho hlavní prioritou je zachování jednoty EU. To bylo velmi důležité a v Bruselu to bylo vnímáno velmi pozitivně. Premiér se pak tohoto principu držel po celou dobu a skutečně se mu i přes velkou rozdílnost zájmů některých členských zemí podařilo jednotu udržet.

Myslíte si, že se tato jednota především vůči ruské válce na Ukrajině a například vojenské a finanční pomoci podaří udržet i nadále? Západní Evropa to vnímá trochu jinak než postkomunistické země, které mají vlastní historickou zkušenost.

Ve vedení Evropské komise i členských států si všichni uvědomují, že to, co se na Ukrajině děje, se nás bytostně týká, a že pokud se nám nepodaří, aby Ukrajina zvítězila, mělo by to jasné důsledky i pro demokracie v celé Evropě. Neobávám se, že by si to někdo chtěl s Ruskem znovu zkusit rozehrát.

Jaký je po předsednictví obraz České republiky v Bruselu? Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) několikrát řekl, že jsme se z role satelitu Orbánova Maďarska na periferii EU dostali do hlavního proudu evropské politiky jako plnohodnotný hráč.

Předsednictví rozhodně image České republiky v Bruselu změnilo. Momentálně je vnímána jako stát, který se plnohodnotně ztotožňuje s hlavními evropskými principy, což předtím právě kvůli našemu asi i geografickému umístění a některým aliancím, které Česká republika více či méně prosazovala, nebylo tak úplně jednoznačné. Ale tím, že se postavila za hlavní cíl, a sice zachovat jednotu v podpoře Ukrajiny, jasně prokázala, že patří do Evropy.

Na druhou stranu – byla předtím skutečně vnímána jako satelit Maďarska? Myslím, že je to hodně velká nadsázka.

Nemůžu hodnotit výroky pana ministra Beka, ale dříve Evropská unie určitě Česko jako satelit Maďarska nehodnotila. Spíš to byla samostatná Česká republika, která si hledala místo v evropském hracím poli, a české předsednictví výrazně napomohlo tomu, že ho našla.

Být v Bruselu aktivnější

Petr Fiala na tiskové konferenci k závěru předsednictví řekl, že respekt a úspěchy, které jsme získali, bychom měli do budoucna využít. Jak to můžeme udělat? Může to pomoci i k prosazení většího počtu Čechů a Češek na vysoké pozice v unijních institucích?

Rozhodně bychom měli být v Bruselu aktivnější. V evropských institucích už dnes pracuje několik stovek velmi kompetentních Čechů a Češek. Dostali se tam svým vlastním přičiněním, přičemž prošli náročnými konkurzy, nikoli že by je tam někdo dosadil.

Nicméně dostat se do nejvyšších ředitelských pozic už je politická záležitost. K tomu každý potřebuje explicitní podporu politického vedení své země, členů vlády, kteří při jednáních v Bruselu zmíní jeho jméno a kompetenci. A v tom máme ještě co dohánět.

  • Právnička Monika Ladmanová je vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice od 1. července 2022.
  • Od roku 2014 byla v Komisi členkou kabinetu české eurokomisařky Věry Jourové, předtím působila například ve vedení Open Society Fund Praha.

Jak to probíhá?

Na každý post včetně těch nejvyšších probíhá transparentní několikakolové výběrové řízení. Když ale kandidát dojde eventuálně až do poslední fáze a je v konkurenci se stejně kvalitními uchazeči z dalších států, tady už je potřeba politická podpora z vládní úrovně. Dělají to tak všechny země.

Je to přitom oboustranně výhodné. Češi ve vysokých pozicích

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

České předsednictví v EU

Evropská unie

Rozhovory

Ruská válka na Ukrajině

Vláda Petra Fialy

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější