Babišová, Pavlová, Neruda. Jak si budoucnost po boku hlavy státu představují protějšky favoritů?
Role manželky či manžela hlavy státu není v Česku nijak formálně definována a způsob, jakým se k ní protějšek prezidenta či prezidentky postaví, záleží jen na jeho preferenci. Otázkám, jak hodlají možnou funkci pojmout a jestli jsou na ni připraveni, čelí už v předvolební kampani. Jak si sebe sami v této roli představují?
„Pojďme si nyní představit ty, o kterých dnešní večer celý bude,“ oznamuje moderátorka večera za doprovodu ambientní hudby.
Postupně na pódium přichází Klára Fischerová, Monika Hilšerová, Robert Neruda, Eva Pavlová, Dana Středulová a Aneta Zimová, u všech je scénář obdobný: rychlá vizitka popisující jejich akademickou i profesní minulost, nějaký drobný detail, který má dotyčného přiblížit publiku. „Robert Neruda fandí hokejovému týmu Kometa Brno,“ ohlásí moderátorka a sálem se rozezní smích.
Během pátečního večera se role v Pražské křižovatce oproti běžným debatám v předvolební kampani obrátily – na pódiu vystupují partnerky a partner prezidentských kandidátů a kandidátky, kteří sedí v první řadě.
Mluví se mimo jiné o domácích zvířatech, znameních horoskopu i o tom, kdo měl co k snídani. V sále panuje nekonfliktní atmosféra – diskuse je plná díků, obdivu a vstřícnosti.
V debatě chybí Monika Babišová, manželka expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, a Dara Baštová, žena poslance za hnutí SPD Jaroslava Bašty. Obě pozvání Asociace společenské odpovědnosti, která debatu pořádá, odmítly. Svou polovičku v diskusi nemá ani Karel Diviš, který je rozvedený.
Institut první dámy – a v teorii i prvního gentlemana – je nejen v českém kontextu vnímán jako jakýsi polidšťující prvek prezidentské volby i vykonávání úřadu. Manželky či manželé hlav států obvykle naplňují svou roli charitativní činností, věnují se reprezentaci, protokolárním zvyklostem. Jak by s úlohou naložili, se nicméně řeší už před volbami.
I v současném klání partnerky a partneři podporují své protějšky v televizních spotech i na setkáních s voliči. Chodí do debat, odpovídají na novinářské dotazy a jsou nedílnou součástí politické kampaně.
Asi největší pozornost se dnes přitom obrací k trojici Eva Pavlová, Robert Neruda a Monika Babišová. Právě oni mají nejblíž k tomu, aby roli v budoucnu zastávali.
Jak dosavadní politická kampaň ovlivnila jejich životy? A jak si sami sebe po boku hlavy státu představují?
Pavlová: Ochranka s námi už byla, jsem připravená
Když Petr Pavel před svou manželkou Evou poprvé vyslovil, že chce kandidovat na prezidenta, nedokázala skrýt své zděšení. Žena bývalého armádního generála, který své emoce projevuje málokdy, je prý v tomto směru spíš jeho opakem.
Jaká přesně byla její slova? „Jestli se náhodou nepos*al,“ zopakovala stydlivě svou reakci na debatě v Pražské křižovatce.
Když se jí muž poprvé svěřil, že by do klání o nejvyšší politickou funkci v zemi opravdu šel, v první chvíli ji to vyděsilo. S vysokými veřejnými funkcemi a s nimi spojenými omezeními a povinnostmi mají totiž manželé Pavlovi letité zkušenosti.
„Pokud by to dopadlo, věděla jsem, co vše to obnáší, jak je to náročné. Zvlášť pro manžela. Pracoval v Evropské unii, v NATO, byl náčelník generálního štábu. Měli jsme několik let ochranku, vím, jak je těžké reprezentovat, jaká je to zodpovědnost, kolik je to práce i pro mě. Partnerka také reprezentuje, není jen doplněk, komunikuje s diplomaty, jezdí na různá jednání,“ vysvětluje v rozhovoru pro Deník N s odkazem na mužovu dosavadní kariéru.
Od chvíle, kdy se jí manžel s nápadem svěřil, prý ale nepochybovala, že to bylo správné rozhodnutí. Přiznává však, že