Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Co nás během roku 2023 čeká ve vědě: genetické modifikace, mise k Jupiteru, obří teleskop, nebezpečná antibiotika

Rezistence mikrobů na antibiotika může patřit k vážným problémům letošního roku. Foto: Adobe Stock
Rezistence mikrobů na antibiotika může patřit k vážným problémům letošního roku. Foto: Adobe Stock

Na oběžnou dráhu vzlétnou dva nové vesmírné teleskopy – evropský a čínský. Začne se používat nová vakcína proti horečce dengue, metle tropů. První léčba pomoci CRISPR postoupí do komerčního stadia. A co nám přinese umělá inteligence, to ještě neví ani ona sama.

Při odhadování budoucnosti vědy platí dvě základní pravidla. Zaprvé, vývoj je do značné míry lineární, tudíž pravděpodobně se stane hlavně to, co je už teď naplánováno a zřejmé. Zadruhé, tímto způsobem se nikdy neuhodne nic zásadního, protože všechny opravdu velké změny a objevy jsou překvapivé, neplánované.

Při plném vědomí nemožnosti předpovědi se pokusíme o přehled nejzajímavějších očekávaných vědeckých a technických událostí roku 2023.

Medicína a biologie

Přímým důsledkem pandemie covidu je velký pokrok na poli mRNA vakcín. Proti viru SARS-CoV-2 se osvědčily (co víc: osvědčily jako jediné; všechno ostatní více či méně zklamalo). Výrobci se teď snaží aplikovat stejnou technologii u jiných nemocí. BioNTech a Pfizer například testují kombinovanou vakcínu proti covidu a chřipce a chystají mRNA vakcíny proti řadě dalších nemocí – malárii, tuberkulóze, pásovému a genitálnímu oparu. S podobným spektrem vakcín pracuje také Moderna. V letošním roce určitě začnou aspoň některé klinické testy těchto očkování.

V méně pokročilých stadiích vývoje jsou covidové vakcíny ve formě nosních sprejů. Prozatím se zkoušejí na zvířatech. (Čtyři nosní vakcíny už byly schváleny pro místní použití v Číně, Indii, Íránu a Rusku, spolehlivých dat je k nim ale málo.) Zda se někdy budou používat, nezávisí jen na úspěšnosti testování, ale také na poptávce. V tuto chvíli se zdá, že svět má víc covidových vakcín, než dokáže spotřebovat – a aby se vůbec dala schválit nová, musela by být prokazatelně účinnější než ty stávající. Což je pořád ještě poměrně vysoká laťka.

Covid zůstane předmětem pozornosti epidemiologů, protože je naprosto nejasné, jak se může vyvinout. Současná obrovská vlna nových onemocnění v Číně představuje zvýšené riziko nových mutací.

Předmětem zájmu medicínského výzkumu určitě zůstane „dlouhý covid“ – komplex přetrvávajících následků po prodělaném akutním onemocnění, který se u některých pacientů projevuje. Jeho mechanismus nikdo přesně nezná, léčbu tím méně. Odhaduje se, že dlouhodobými problémy po covidu trpí pět až padesát procent z těch, kdo nemoc prodělali – obrovské rozpětí je dáno hlavně nejednoznačnou definicí, jaké problémy se počítají a jaké ne.

Pokračovat budou pokusy s použitím psychedelik a rekreačních drog (psilocybin, MDMA) při léčbě některých duševních onemocnění, například deprese nebo posttraumatické stresové poruchy. Jde o komplikovanou záležitost, protože používání těchto substancí je ve většině zemí světa nelegální, testy tudíž vyžadují speciální povolení a dohled. To může mít samo o sobě vliv na jejich výsledky.

K nejvážnějším problémům současné medicíny patří narůstající rezistence mikrobů vůči antibiotikům. Ta byla po dlouhá desetiletí téměř zázračným lékem. Jenže

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější