Deník N

Byli jsme zděšení. Zemanova kritika vídeňského exstarosty byla příšerně neomalená, říká krajanka

Zuzana Brejcha na snímku z roku 2018. Foto: Paměť národa
Zuzana Brejcha na snímku z roku 2018. Foto: Paměť národa

Zuzana Brejcha žije od roku 1968 ve Vídni. Emigrovala v roce, kdy její vlast okupovala sovětská armáda. Jako šéfka krajanské organizace byla přítomna na setkání prezidenta Miloše Zemana s krajany. Prezident na něm urážel bývalého vídeňského starostu Michaela Häupla, za což se později omluvil. „S kolegyněmi jsme byly zděšené,“ hodnotí prezidentovo vystoupení.

Jen pro pochopení formátu – prezident Zeman měl na setkání s krajany nejdříve projev, pak následovaly otázky z publika?

Ano. První si vzal slovo starosta Školského spolku Komenský Karel Hanzl. To, že ta škola existuje a vzkvétá, je jeho zásluha, stará se o ni. A řekl, že v roce 2010 škola dostala milion eur.

Víte, ta prezidentova kritika mohla vést směrem na Rakousko, které školu systematicky nepodporuje. Rakousko má povinnost podporovat menšiny, v Korutanech a v Burgenlandsku jsou školy pro Chorvaty a Slovince. I když soukromou školu – škola Komenského je soukromá – podporovat nemusí, to nikde psáno není. Všichni se ale snaží, aby ta škola měla systémově danou podporu, ne nárazově.

On ale kritizoval exstarostu Vídně Michaela Häupla přímo.

Právě. Kdyby byl kritizoval Rakousko, ale starostu Häupla? Navíc způsob, jakým ho kritizoval, byl opravdu příšerně neomalený. Pan Häupl je velice populární, té škole pomáhal nejen tím milionem, o kterém se mluví.

Na co se ho ptali lidé v diskusi?

Padl třeba dotaz, proč stále není dálnice z Vídně do Brna. Tam se pan Zeman rozohnil a řekl, že v tom brání Zelení. Neustále zdůrazňoval, jako bychom to nevěděli, když tu žijeme, že Zelení tu nejsou v parlamentu. A že v podstatě brání úplně všemu. Přitom pořád mluvil o kanálu Dunaj–Odra–Labe, že ho bude otevírat, až mu bude 91, že se sejde s panem Hoferem a ten že ho podpoří…

Zuzana Brejcha prožila prvních patnáct let života v Praze, nedaleko kostela v Resslově ulici, na místě posledního boje československých parašutistů a strůjců útoku na Heydricha. V roce 1968 se byt její rodiny stal terčem sovětské palby, jen ve své posteli napočítala 27 střel. Její příběh zachytila internetová sbírka Paměť národa.

Tím by mu Norbert Hofer, ministr dopravy, vrátil podporu z doby, kdy se ucházel o post rakouského prezidenta.

Jak tu jsou teď skandály s identitáři – atentátník z Nového Zélandu poslal jejich šéfovi, který v Rakousku bydlí, 1500 eur –, je tu tlak na to, aby se Hoferova strana FPÖ od identitářů jasně distancovala. A že tam nesmí být žádné spojení. A v téhle době se český prezident chlubí vztahem k panu Hoferovi, což je pro mě otevřený nácek. Ale slušným Rakušanům je celkem jedno, koho

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Zemanova návštěva ve Vídni

V tomto okamžiku nejčtenější