Opětoval jsem jistou koketérii, nikdy to nikam nedošlo. Neustojím to, reaguje Wollner na svědectví o nevhodném chování
Vyšetřovací komise České televize ke konci prosince dokončila závěrečnou zprávu týkající se údajně nevhodného chování dramaturga a šéfredaktora reportážní publicistiky Marka Wollnera. Ten byl současně odstaven od moderování i vedení pořadu Reportéři ČT. Následně sám podal podnět k prošetření údajného bossingu u své kolegyně Nory Fridrichové. V rozhovoru s Deníkem N Wollner tvrdí, že z jeho strany šlo o „autoritativnost“ a „koketérii“, nikoliv o šikanu či sexuální obtěžování.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Jak Marek Wollner vnímá to, že jej několik lidí viní z nevhodného chování.
- Snažil se někoho z nich po vypuknutí aféry ovlivnit?
- Připouští, že se dopustil bossingu nebo sexuálního obtěžování, jak zaznívá v některých svědectvích?
- Znamená tato kauza konec jeho kariéry?
Jak vnímáte to, že proti vám vypovídalo minimálně 12 lidí, kteří svědčí o vašem údajně nevhodném chování v České televizi?
Jsou to lidé, kteří v redakci pracovali a někdo je zorganizoval, ten někdo je podle mě blízký Markétě Dobiášové (bývalá členka redakce Reportérů ČT, která o údajném nevhodném chování Marka Wollnera psala na svém webu, pozn. red.) a Marku Přibilovi. Jsou to lidi, kteří měli s Markétou Dobiášovou blízký vztah, už v redakci nejsou a měli nějaký problém, kvůli kterému odcházeli. Je to velice náročná a stresující práce, která se nedá dělat dlouhodobě, to dokáže jen málokdo, ale vlastní chybu si z těch lidí málokdo připustí. Jsem strašně překvapený.
Někteří z nich hovoří o tom, že jste je kontaktoval a snažil se je po propuknutí aféry ovlivnit.
Proč bych se neměl s některými lidmi bavit, nejsem v pozici obžalovaného.
Jde o to, že někteří lidé mají pocit, že jste se je snažil přesvědčit, aby proti vám nevypovídali.
Ne, to vůbec. To se nedá říci. Jsou to lidi, se kterými jsem byl dlouho kamarád, měli jsme společné večírky, scházeli jsme se i mimo práci, z mého pohledu tam byly přátelské vztahy. Nevzpomínám si, že bych s někým měl nějakou roztržku, že by to teď byli lidi, se kterými se nesmím bavit. Když začalo vyšetřování, nebavím se s nimi, ale u některých lidí mě to hrozně zasáhlo, byl jsem perplex. Než vypukla aféra kolem článku Dobiášové, nikomu to nevadilo. Jak jsem měl poznat, že už jsme nepřátelé? Před rokem nám jeden člověk přišel do práce ukazovat dítě a byl úplně šťastný, že jsem tam přišel…
Někteří ze svědků mluví o tom, že jste je kontaktoval a měli pocit, že jsou zastrašováni nebo přemlouváni, ať proti vám nevypovídají.
Nikoho jsem nezastrašoval. Motiv je u těch lidí úplně jasný:
