Alexandr Něvský se proti Západu kdysi spojil s nájezdníky z asijských stepí. Putin se teď chystá vydat podobnou cestou
Komentář Michaela Romancova: Putin si představoval, že se Rusko přes obchod a investice propojí s Evropskou unií, získá na ni vliv, a oslabí tím euroatlantické vazby. Když mu to nevyšlo, zkouší podobný postup směrem na východ. Místo vysněného posílení své moci ve světě a proklamovaného upevňování státní suverenity to ale spíš vypadá na výprodej Ruska.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Na začátku nového milénia, v letech 2000 až 2022, se Putinova pozornost zásadním způsobem stáčela na „jih“. Připomeňme si, že dle jeho vlastní interpretace se zatím většina věcí, s nimiž si zjevně přál být spojován, odehrála z jeho pohledu právě tam. Podařilo se zastavit rozpadávání ruského státu (druhá válka v Čečensku 1999 až 2000); NATO dostalo signál, že Rusko nestrpí jeho další rozšiřování (válka s Gruzií 2008); Moskva se vcelku úspěšně snažila vzbuzovat zdání, že Rusko je moderní, otevřenou a přívětivou zemí (ZOH Soči 2014); demonstrovat, že končí světový řád vytvořený USA (anexe Krymu 2014 a angažmá v Sýrii 2015); na jihu Ruska, v Gelenedžiku, si Putin údajně nechal postavit obrovský palác a od návratu do prezidentského křesla v roce 2012 vládl z rezidence v Soči – včetně přijímání zahraničních návštěv a pořádání mezinárodních summitů – více než z Kremlu.
Problémem však bylo a je, že vše, co se odehrávalo na „jihu“ – včetně současné války na Ukrajině, kterou Putin vyvolal jen proto, aby předešel údajně již připravenému útoku „Natovců“ na Rusko, čímž prý chrání civilisty, zejména starce, ženy a děti před zopakováním tragického osudu jejich předků v roce 1941 –, ve skutečnosti
