Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Prototyp oxfordského učence i neuctivý polyhistor, který nešetřil ani největší evropské myslitele

Ernest Gellner (1925–1995). Foto: Wikimedia Commons,
Ernest Gellner (1925–1995). Foto: Wikimedia Commons,

Seriál Česká inteligence 20. století: Většina lidí, kteří se u nás narodili v první polovině minulého století, se nakonec vydala životem po úplně jiných než těch pro ně předurčených drahách. Šli po těch, které jim vlivem osudu zbyly.

Třeba Ernest Gellner (1925–1995): patřil k elitě pražského židovstva, jeho otec byl vlivný právník; za normálních poměrů by syn býval prodloužil výtečnou rodinnou tradici o další generaci. Rodina byla sekularizovaná, Gellnerova nejstarší sestra se v Praze stala sionistkou, zato on sám věřil spíš na postupnou asimilaci v českém prostředí. S rodiči se mluvilo německy (jazykem staré kultury), mezi sourozenci česky (jazykem demokracie a naděje).

Nakonec se ale nejvíc hodilo, že otec poslal syna na anglické gymnázium. Znalost angličtiny se stala výhodou k nezaplacení po Mnichovu – většina rodiny emigrovala před nacisty na poslední chvíli.

Za Kanálem, v osmnácti letech, začal Gellner studovat na Oxfordu, o rok později však studia přerušil a přihlásil se do československého vojska. Zúčastnil se invaze v Normandii a s Čs. samostatnou obrněnou brigádou potom absolvoval celou západní frontu; bojoval v Ardenách i o most u Remagenu, byl mezi osvoboditeli koncentračních táborů Buchenwald a Dachau.

Nakonec byl ve skupině československých vojáků, kterým

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česká inteligence

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější