Životní mise Viléma Prečana
Historik, který svým dílem spoluutvářel dějiny Čechů a Slováků.
Český historik Vilém Prečan, kterého vyznamenala prezidentka Zuzana Čaputová, byl blízký přítel mého otce. Oba se v mládí stali komunisty, protože po druhé světové válce uvěřili v možnost uskutečnění utopie o rovnosti.
Oba rychle vystřízlivěli, za což byli po okupaci Československa v roce 1968 potrestáni. Vilém Prečan dělal topiče, šatnáře nebo vrátného a byl trestně stíhán, dokud se mu v roce 1976 nepodařilo vystěhovat se s celou rodinou do Německa.
Prečan do Německa neodešel za lepším životem, ale s misí historika a dokumentaristy. V jednom křídle zámku knížete Karla Schwarzenberga v německém Scheinfeldu založil v roce 1986 Československé dokumentační středisko nezávislé literatury, které se stalo centrem českého a slovenského samizdatu i knih a časopisů vydávaných v exilu.
Prečan však tuto mohutnou a neustále se rozrůstající knihovnu využíval také k tomu, aby šířil texty českých a slovenských spisovatelů do světa. Díky němu vycházely v západních vydavatelstvích jejich knihy a v západních novinách jejich eseje. Význam toho, co Prečan udělal pro šíření českého a slovenského svobodného myšlení, nelze docenit.
Přesto se však Prečan vždy cítil především
