Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Naše představy o pokroku často formuje Netflix, říká maďarská výzkumnice Eszter Kováts

Nerovné mocenské vztahy v Evropě jsou starší než EU sama, říká Kováts. Foto: archiv E. K.
Nerovné mocenské vztahy v Evropě jsou starší než EU sama, říká Kováts. Foto: archiv E. K.

Na jedné straně konzervativní politici ve střední Evropě, kteří omezují práva žen a sexuálních menšin a vymezují se proti importované „genderové ideologii“. Na druhé straně západní popkultura, instituce a donátoři, kteří do regionu přinášejí agendu, která je možná více ovlivněna angloamerickým světem nežli potřebami místních žen a LGBT+ lidí. „Neměli bychom s Orbánem říkat, že má náš region nějaké ‚vrozené hodnoty‘, kterým Západ vůbec nerozumí. Ale měli bychom si připouštět, že představa o pokroku a sociální spravedlnosti aktuálně vychází z americké kulturní hegemonie, a problematizovat to,“ radí středoevropským feministkám a feministům maďarská politoložka Eszter Kováts.

V rozhovoru se kromě jiného dozvíte: 

  • Proč neplatí, že jsou společenské změny složité jenom pro frustrované staré lidi.
  • Jak konzervativní názory Viktora Orbána ovlivňuje zahraniční inspirace.
  • Proč bychom k péči neměli přistupovat jako k něčemu, co ženy pouze brzdí v jejich ekonomické nezávislosti.
  • Že jsme podle Eszter Kováts ztratili naději v univerzální emancipaci. Nedokážeme změnit politiku bydlení nebo zajistit dostupnou zdravotní péči, a tak místo toho dohlížíme na jazyk či postoje ostatních lidí.
  • Proč Evropská unie hodně mluví, ale nekoná.

Genderové otázky týkající se práv žen a LGBT komunity slouží často jako nástroj vymezování se mezi východem a západem EU. Začněme na naší „východní“ straně, kde je politici používají jako nástroj mobilizace proti Západu a liberalismu. Proč politici používají zrovna gender, když stále přetrvávají například platové nerovnosti mezi Západem a Východem, jejichž kritika by možná byla konstruktivnější?

Zaprvé, gender není jediné téma, které se k mobilizaci proti Západu v našem regionu používá. V posledních letech to byli třeba migranti a ty nešťastné přerozdělovací kvóty EU. To také bylo něco, co na nás uvaluje Brusel a George Soros, který chce zničit naši kulturu. Gender je jenom další nástroj, u kterého politici zjistili, že funguje. Mezi zeměmi visegrádské čtyřky ale zároveň existují rozdíly – v České republice i Maďarsku bylo téma genderu otevřeno později než na Slovensku a v Polsku. Konzervativní pravice se nejen v našem regionu navzájem učí.

Vy jste se ale ptala, proč se tematizuje gender, a ne mzdová železná opona. Možná proto, že politici takové téma řešit nechtějí. Připomeňme si nejprve kontext. Například z výzkumu Jana Drahokoupila víme, že náš region je silně závislý na přímých zahraničních investicích, což místní politice nastavuje mantinely. Když země na semiperiferii chtějí růst v nerovně nastaveném ekonomickém systému, musí se zúčastnit závodu ke dnu, připravit investorům co nejlákavější podmínky. To často znamená menší práva zaměstnanců, nižší platy. Jako státy na semiperiferii se musíme stavět proti sobě, abychom mohli růst na úkor jiných zemí v regionu.

Tento rámec ovlivňuje i Viktora Orbána, který vlastně dělá dvojí politiku. Na jednu stranu se vymezuje proti feminismu, stigmatizuje sexuální i genderové menšiny a tvrdí, že se Němci s genderem asi zbláznili. Na druhou stranu se setkává se zástupci německého průmyslu a prosazuje jejich zájmy. Německé firmy a částečně i německý stát

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Evropská unie

Maďarsko

Rozhovory

Viktor Orbán

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější