Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Částečný součet: Bilancujeme rok 2022 ve vědě, připomínáme pět nejlepších článků. A čeká nás Amasia, nebo Aurica?

Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N
Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet bilancuje rok 2022 a všímá si několika aktualit či kuriozit – třeba matematicky generované hudby.

Rok je za námi. Byl to především rok s válkou: ať děláš, co děláš, kouká ti přes rameno. Nic neříká, jen tam je. Zkuste ji ignorovat; nedokážete to. Psaní o vědě – a snad i čtení – nabízelo chvíli úniku od depresivních myšlenek, víru a naději, že lidstvo dokáže i dobré věci. Jsem rád, že mám právě takovou práci.

Stručně o věcech, o nichž stačí stručně

  • Pro matematiky: zajímavý pohled na Goldbachovu hypotézu – pravděpodobnostní. (Goldbachova hypotéza říká, že každé sudé číslo větší než 2 se dá zapsat aspoň jedním způsobem jako součet dvou prvočísel. Christian Goldbach to jako domněnku formuloval v dopise Eulerovi roku 1742. Od té doby se ji nepodařilo – přes neutuchajicí snahu – ani dokázat, ani vyvrátit.)
  • Pro učitele přírodních věd, zejména fyziky: několik nápadů, jak zpestřit výuku.
  • Pro chemiky: „Laboratoř ještě nemáte zažitou, dokud jste se tam nesvlékli.“ (Derek Lowe o bromovodíku. Za sebe bych dodal: a nevybírali z vlasů střepiny skla.)
  • Jak se poskládá příští superkontinent? Jak bude vypadat mapa světa za 200 milionů let? Bude to Amasia, nebo Aurica? (Článek je pět let starý, ale myslím, že v tomto případě to lze tolerovat.)
  • Všechny planety Sluneční soustavy bývají k vidění na obloze společně zhruba jednou za dva roky. Jedna taková noc byla právě teď. (Výraz „k vidění“ je možná příliš optimistický: Uran a Neptun nejsou pouhým okem vidět nikdy, na ně potřebujete dalekohled.)
  • Neskutečně temperamentní, vtipný, praštěný a děsivý výlev emocí proti vědě. Autorkou je vynikající spisovatelka Lucy Ellmannová. „Představte si svět bez vědy a techniky. Žádné mrtvé zóny v moři. Žádný jaderný průmysl chrlící kdovíco kdovíkam. Žádná auta, kterých je všude plno. Žádný Černobyl. Žádný thalidomid. Žádné umělé karcinogeny v každém kousku ovoce a zeleniny. Žádné trombózy z dlouhých cest letadlem.“ A to je jen začátek, dál je to ostřejší (a absurdnější). Nevím, jestli to celé myslela vážně. Připouštím, že možná ano.
  • Oxygène 4 od Jeana-Michela Jarre generovaný krátkým programem v JavaScriptu. A ještě: hudba generovaná pomocí rekurzivní tarai funkce. (Jarre je lepší.) A ještě: fraktál jménem Sierpińského trojúhelník převedený do hudby. (Jarre je mnohem lepší, ale pořád se to ještě dá poslouchat.)
  • Co byste dělali, kdybyste byli jedinou inteligentní bytostí ve vesmíru?
  • Hologramy se dají kreslit od ruky. Tedy spíš rýt než kreslit. (Vážně. Vypadá to jako docela dobrá zábava.)
  • Horská služba upozorňuje majitele nejnovějších modelů iPhonu a Apple Watch, že když si nechají detekci pádu propojenou s tísňovým voláním (což výrobce doporučuje) a půjdou lyžovat, čas od času vyvolají falešný poplach včetně výjezdu záchranářů. (Lze tomu snadno čelit: buď se s tím naučte zacházet, nebo to vypněte. A pozor: „Pokud jste při nastavování Apple Watch nebo do aplikace Zdraví zadali svůj věk a už vám bylo 55 let, zapne se tato funkce automaticky.“)

Stručně o věcech, které by si zasloužily víc

Sovětští vědci roku 1962 vyslali k Venuši morseovkou

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější