Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Fredericksburg 1862. To nebyla bitva, to byla jatka

Bilance střetu byla děsivá. Foto: Wikimedia Commons
Bilance střetu byla děsivá. Foto: Wikimedia Commons

Občanská válka ve Spojených státech nabírá na obrátkách. Celý konflikt pomalu, ale jistě spěje ke svému kritickému bodu, který definitivně rozhodne. Než však v červenci 1863 dojde ke známé bitvě u Gettysburgu, proběhne řada velkých konfrontací, jež za ní svým významem nezaostávají. Jednu z nejkrvavějších a největších bitev celé války představovalo střetnutí u virginského městečka Fredericksburg ležícího na řece Rappahannock v prosinci 1862.

Americká občanská válka patří k největším a nejvýznamnějším konfliktům v historii Spojených států. Její příčiny ležely v hospodářských a politických vztazích mezi jihem a severem země. Hlavní roli ve vzájemných sporech sehrálo otroctví, které bylo de facto základním kamenem jižního hospodářství. Oproti průmyslovému severu byl jih Spojených států tradičně zemědělský a tamní společnost značně konzervativní. Zprávy o zrušení otroctví vyvolávaly na jihu rozsáhlé obavy, které přerůstaly do politického napětí. Mnozí jižané chápali otázku abolice otroctví jako zasahování do svrchovaných práv jednotlivých států, čímž došlo k porušení zakladatelského ducha původní Unie.

Seriál Bitvy známé a neznámé vychází při příležitosti výročí věhlasných, ale i téměř zapomenutých střetů. Autory je čtveřice historiků Klára Andresová, Ondřej Crhák, Vojtěch Kessler a Jan Slavíček.

Napětí kulminovalo v březnu 1861, kdy se Abraham Lincoln stal šestnáctým prezidentem Spojených států. Lincoln zrušení otroctví dlouhodobě podporoval a jeho zvolení tak přililo olej do ohně. V průběhu roku se v reakci na Lincolnovu inauguraci začalo jedenáct jižních států postupně odtrhávat od zbytku a vytvořilo vlastní Konfederaci. Lincoln se k odcházení jižních států postavil jako k nezákonnému aktu a celý spor se rozhodl řešit silou. Následná americká občanská válka vypukla 12. dubna 1861 konfederačním útokem na federální pevnost Fort Sumter v přístavu Charleston v Jižní Karolíně.

Nadějné plány

Vojenské a politické vedení Spojených států předpokládalo, že se s jižními rebely snadno vypořádá. Takové odhady se však nakonec ukázaly jako liché. Nejenom, že se početně silnější unijní armádě nepodařilo Konfederaci zničit, ale na svém tažení v roce 1861 utrpěla řadu porážek a dostala se dokonce i do defenzivy. Armádní velení Konfederace v čele s generálem Robertem Leem nakonec z obrany Virginie přešlo do ofenzivy s cílem ukončit válku obsazením

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější