Úspěšný příběh české třicátnice
Komentář Jiřího Pehe: Když se před třiceti lety vynořila z rozpadlé československé federace Česká republika jako nezávislý stát, čelila neobyčejným výzvám. Nejenže musela dokončit obtížný proces ekonomické transformace, ale kvůli rozpadu Československa se – na rozdíl od ostatních zemí v regionu – musela utkat i se zaváděním nového ústavního pořádku a s hledáním nové identity.
Nové proto, že česká část federace se podle průzkumů mnohem více než ta slovenská identifikovala s ideou Československa. Jinými slovy v českých zemích bylo více lidí, kteří se považovali za Čechoslováky, než na Slovensku.
Na Slovensku si nemalá část veřejnosti rozpad společného státu nepřála, ale když už k němu došlo, vzala to většina Slováků jako pozitivní výzvu vybudovat samostatný stát, který – s výjimkou karikatury samostatného státu pod křídly německého nacismu v letech 1939–1945 – Slováci nikdy neměli.
Česká republika naopak v prvních letech po rozpadu v mnoha ohledech spíše to, co z federace takříkajíc zbylo. Trvalo
