Plně podporuji pomoc bojující Ukrajině, řekl Zeman v projevu a zhodnotil svou politickou kariéru
Miloš Zeman pronesl svůj poslední vánoční projev ve funkci prezidenta. Zeman nejprve hodnotil uplynulý rok. Zhruba ve dvou třetinách čtvrthodinového projevu pak rekapituloval svou politickou kariéru, kterou se chystá uzavřít.
„Nejvýznamnější událostí (roku) byla bezesporu ruská agrese vůči Ukrajině,“ začal svůj poslední vánoční projev ve funkci prezidenta Miloš Zeman. „Druhým problémem byla energetická krize,“ pokračoval s následnou kritikou „zeleného fanatismu“.
Zeman podpořil pomoc České republiky Ukrajině. Prezident také věří, že tlak svobodných zemí dříve nebo později přiměje Rusko, aby území Ukrajiny opustilo. Zeman to řekl dnes ve svém vánočním poselství ze zámku v Lánech. Ruská agrese podle něj ohrožuje celosvětovou i českou bezpečnost.
Zdůraznil, že byl vždy stoupencem korektních ekonomických vztahů s Ruskem, hlavně kvůli dodávkám relativně levných energetických surovin. „Ale jsou situace, kdy ekonomické zájmy musí ustoupit zájmům bezpečnostním,“ uvedl.
Energetická a ekonomická krize
Jako dalším dvěma aktuálním tématům se věnoval energetické krizi a inflaci. Vláda podle něj musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, řekl.
Zdražování má podle Zemana několik faktorů, mezi které patří i zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. „Protože úroky jsou náklad a náklad se promítá do ceny,“ uvedl. Doplnil, že kvůli tomu využil své zákonné oprávnění a do bankovní rady České národní banky letos jmenoval guvernéra i členy, kteří byli oponenty zvyšování úrokových sazeb. „Tyto sazby totiž prohlubují hypoteční krizi a snižují dostupnost úvěrů,“ konstatoval Zeman.
Za další faktor inflace považuje Zeman deficit státního rozpočtu, protože zvyšuje množství peněz v oběhu. Uvedl, že kvůli „šílenému deficitu“ v listopadu vetoval novelu letošního rozpočtu, která zvyšovala schválený schodek z původních 280 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna Zemana hlasy vládní koalice v polovině listopadu přehlasovala.
Zeman se domnívá, že zejména na příjmové straně bude muset vláda přijmout návrhy ekonomů, které se týkají hlavně daňové oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) označuje snížení schodku za prioritu vlády, na konkrétních návrzích nyní pracují vládní politicko-odborné skupiny. Do konce prvního čtvrtletí příštího roku chce kabinet připravit úpravy, které sníží schodek nejméně o 70 miliard korun.
Soustavu návrhů předložila kabinetu začátkem listopadu Národní ekonomická rada vlády (NERV). Rada navrhla například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, zvýšit spotřební daně nebo poplatky za těžbu nerostných surovin.
Energetická krize podle Zemana začala ještě před ruskou agresí na Ukrajině. Významně k ní přispěl i „zelený fanatismus“, zopakoval prezident. Zmínil unijní opatření vedoucí ke konci vozů se spalovacími motory, odstavování jaderných elektráren, ale i pokusy rozšířit systém emisních povolenek.
Přes třicet let v politice
Miloš Zeman ve svém dnešním posledním vánočním poselství ve funkci hlavy státu uvedl, že jako prezident se hlavně snažil hájit české národní zájmy. Pro ty je klíčová podpora exportu, která souvisí s ekonomickou diplomacií a korektními vztahy s pokud možno všemi významnými světovými zeměmi, řekl. Ve větší části projevu ze zámku v Lánech dnes Zeman rekapituloval svou více než třicetiletou politickou kariéru.
Zeman poděkoval za dvojí zvolení prezidentem. Druhý pětiletý mandát mu vyprší v březnu. „Jako prezident republiky jsem se v první řadě snažil hájit české národní zájmy,“ uvedl. Ty lze podle něj definovat na základě toho, že převážnou část hrubého domácího produktu tvoří export.
Kvůli zlepšování ekonomické výkonnosti a životní úrovně jsou podle něj proto národním zájmem podpora exportu, ekonomické diplomacie a udržování korektních vztahů se všemi významnými zeměmi. Doplnil, že kvůli tomu podnikl řadu zahraničních cest za doprovodu podnikatelských delegací.
Vedle toho se snažil zachovat českou suverenitu, podotkl Zeman. Varuje proto před většinovým rozhodováním v rámci Evropské unie. „Mohlo by to znamenat, že Česká republika ztratí část své suverenity, protože bude přehlasována většími zeměmi. Jsem odpůrcem tohoto řešení,“ konstatoval.
Za svou srdeční záležitost pak označil vztah s Izraelem, u kterého usiloval o vztahy nad rámec těch, které jsou v rámci mezinárodních struktur běžné. „Je to malý a statečný národ, který dal lidstvu nesmírné množství vynikajících osobností, prošel strašnou tragédií a velkým utrpením,“ uvedl. Připomněl, že v červenci v Praze obdržel od izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga nejvyšší izraelské státní vyznamenání Řád cti.
Zeman v projevu shrnul i svých 32 let v politice. Uvedl, že za normalizace byl za své názory několikrát vyhozen z práce a svým kritickým článkem snad alespoň trochu přispěl k revoluci roku 1989. Zmínil své zvolení do Federálního shromáždění a angažmá v rozpočtovém výboru.
Vyzdvihl také vzestup sociální demokracie poté, co se ujal v roce 1993 jejího vedení. „Během pěti let tvrdé práce se nám podařilo zvýšit podporu na 32 procent,“ uvedl. Za zásadní počiny své vlády z let 1998 až 2002 označil vznik krajské samosprávy, profesionalizaci armády či privatizaci bank. Státní banky podle něj byly zatíženy často politicky motivovanými a nesplatitelnými úvěry. „Stály před bankrotem. Nyní je bankovní sektor zdravý, možná až příliš zdravý,“ podotkl.
Dodal, že v roce 2003 nebyl zvolen prezidentem kvůli postoji některých vedoucích představitelů ČSSD. „Uchýlil jsem se tedy na deset let na Vysočinu, kde jsem prožil krásná léta. Když byla uzákoněna přímá volba (prezidenta), byl jsem poprvé i podruhé občany zvolen,“ uvedl.
Slovy Sbohem a šáteček a úryvkem stejnojmenné básně Vítězslava Nezvala se Zeman rozloučil.
Kompletní text projevu najdete na webu Hradu.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
