Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ossis se i po třiceti letech cítí odstrčení západními Němci. Zvažuje se i zavedení kvót pro obsazování státních funkcí

Karel Marx shlíží na Chemnitz v Sasku. Foto: Kora27, CC BY-SA 3.0 CZ
Karel Marx shlíží na Chemnitz v Sasku. Foto: Kora27, CC BY-SA 3.0 CZ

Třicet let po sjednocení rozdíly mezi oběma bývalými částmi země přetrvávají. Mezi navrhovaná řešení patří i kvóty pro východní Němce.

O ničem. Takové se zdály na první pohled volby do Spolkového sněmu v roce 2017. Ačkoli Američané si o rok dříve zvolili nevypočitatelného Donalda Trumpa a Britové rozhodli v referendu o vystoupení z Evropské unie, v Německu vládl na povrchu klid.

Angela Merkelová vedla volební průzkumy a její sociálně demokratický vyzývatel Martin Schulz bojoval především sám se sebou.

„Nemají se Němci až moc dobře?“ ptali se někteří novináři. Tak to popsala i redaktorka týdeníku Die Zeit Jana Henselová v knize Wer wir sind. Die Erfahrung, ostdeutsch zu sein (Kdo jsme. Zkušenost být východním Němcem).

Měsíc před hlasováním volby přece jen jedno nové téma získaly.

„Merkelová musí pryč!“ vítala kancléřku náměstí nových spolkových zemí. Tématem se stal hněv východních Němců.

Cizinci ve vlastní zemi

Německo se snaží přijít na to, v čem koření frustrace části obyvatel bývalého východního Německa třicet let po spojení a jak souvisí s nerovnostmi, které přetrvaly.

Do debaty o postavení východních Němců vstoupily další dvě studie. Podle jedné se jich více než třetina (35,3 %) považuje za

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Německo

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější