Smrt padala na město. Bakteriologická zbraň, která se vymkla z ruky, zabíjela civilisty
Čtyřicáté výročí „bakteriologického Černobylu“ připomíná jak památku obětí, tak trvalé riziko zneužití baktérií a virů pro vojenské a teroristické cíle. Zbraně, které by vůbec neměly existovat, zahrnují antrax, černé neštovice, mor, tularémii, brucelózu, ebolu. Sverdlovsk 1979 je trvalým varováním.
Pokud jde o sverdlovský incident, jisté jsou jen tři věci: že se skutečně stal; že mrtvých byla spousta; a že velká část z toho, co se o něm říkalo a psalo, jsou omyly a lži. Všechno ostatní je nejisté, počínaje přesným datem události.
V listopadu 1979 přinesl ruský exilový časopis vycházející v západním Německu zprávu, že na jaře došlo ve Sverdlovsku k výbuchu v továrně na bakteriologické zbraně. Následná epidemie prý zabila tisíce lidí, ale vláda vše utajila.
To vzbudilo pozornost amerických tajných služeb a ozbrojených sil – mimo jiné proto, že SSSR, stejně jako USA byl signatářem dohody z roku 1972 o zákazu útočných bakteriologických zbraní. Továrna, jakou článek popisoval, vůbec neměla nikde na sovětském území existovat.
Po vyhodnocení zprávy převládla skepse. Západní odborníci si nedělali iluze, že by Sovětský svaz dohodu neporušoval, Amerika sama se také pohybovala přinejmenším na hraně. Nedovedli si ale představit, že by Sověti umístili takový objekt dovnitř velkoměsta.
Lži, kam se podíváš
TASS po půl roce vydal vysvětlení, kterým vše uvedl na pravou míru. Podle něj skutečně došlo na jaře 1979 k hromadnému výskytu antraxu. Jeho příčinou však byl
