Kůrovce neporazíte, přijdou rozsáhlé kalamity. Vytvořte lesy, které si poradí samy, radí vědci
Kůrovcové kalamity budou intenzivnější a dnešní metody na ně budou krátké, upozorňují vědci v nové studii. Je podle nich třeba zpestřit lesy a naučit je, aby si poradily samy. Nyní v lesích chybí lidé i sazenice listnatých stromů, ministerstvo zemědělství proto představilo opatření, která se s krizí mají popasovat. Chce se soustředit na těžbu kůrovcových stromů. Česko také rozčlenilo na rajóny s různým režimem péče. Podle ekologů ale tyto kroky k nápravě nestačí.
Dopady sucha a související kůrovcovou kalamitu už pociťuje třetina lesů v Česku a odborníci mluví o nejhorší situaci v historii českého lesnictví. Trpí především smrkové monokultury, které schnou, rozpadají se, a stávají se tak snadnou potravou pro škůdce. S návrhem, jak zmírnit důsledky sucha a řádění kůrovce v Evropě, teď přišel mezinárodní tým vědců v čele s odborníky z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity (ČZU).
Upozorňují, že kalamity budou stále intenzivnější. „Na rozdíl od minulosti, kdy se většinou projevovaly jako izolované události, budou synchronizované, na rozsáhlých územích. S využitím současných přístupů nebude možné tyto kalamity potlačit ani se jim vyhnout,“ říká vedoucí autor studie, docent Tomáš Hlásny z ČZU.
Drobný brouk se podle výzkumníků s postupující změnou klimatu stane běžnou součástí tuzemských lesů a „boj s kůrovcem“ tak bude pro lesníky čím dál obtížnější. Vědci proto doporučují
