Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Blíží se soumrak krypta?

Krypto bylo hitem v době nízkých úrokových sazeb. Foto: Adobe Stock
Krypto bylo hitem v době nízkých úrokových sazeb. Foto: Adobe Stock

Kolaps burzy FTX je pro odvětví decentralizovaných financí tím, čím byl pro investiční banky kolaps Lehman Brothers.

Třináctý prosinec byl pro krypto černým dnem. Samuel Bankman-Fried, majitel a generální ředitel kryptoburzy FTX, byl formálně obviněn federální Komisí pro kontrolu cenných papírů (americký burzovní regulátor).

Předseda Komise Gary Gensler si nebral servítky. Bankman-Fried podle něj „postavil dům z karet a tvrdil investorům, že jeho firma je nejbezpečnějším místem pro jejich peníze“. FTX, platforma pro obchodování s kryptoměnami fungující na Bahamách (kde jinde), vybrala od května 2019 od investorů 1,8 miliardy dolarů. Investoři nevěděli, že Bankman-Fried tyto investice převádí do svého vlastního hedgeového fondu Alameda Research, což byla obyčejná defraudace.

Bankmana-Frieda vyšetřují také newyorská prokuratura a federální regulátor pro obchod s komoditami. Čelí obvinění z praní špinavých peněz a uplácení politiků. Údajně poté připravili „příznivou“ regulaci kryptoměn.

Zhroucení kryptodomečku z karet je příležitostí ohlédnout se zpět. Proč vlastně kryptobyznys vznikl a kam se posunul? Myšlenka alternativního finančního systému nezávislého na vládách a centrálních bankách vznikla během finanční krize v roce 2008.

Kryptoměny na začátku oslovily zejména libertariány. Kritizovali nejen svého úhlavního nepřítele (stát), ale také mamutí investiční banky, jako je Lehman Brothers. Tyto banky soustředily obrovské množství peněz a způsobily systémové selhání trhu. Pád banky Lehman Brothers byl počátkem velké finanční krize.

Idealisticky měly kryptoměny fungující v systému decentralizovaných financí zajistit anonymitu a rovnost pro všechny investory. Lidé a firmy mohli ukládat, investovat a posílat peníze, kam chtěli, svobodně a bez dohledu státu a jeho regulačních orgánů.

Zákon nezamýšlených důsledků se projevil

Nápady byly pěkné. Ale zákon nezamýšlených důsledků se rychle projevil. Svobody a anonymity nejprve využívali hackeři, drogoví dealeři a finanční podvodníci. Později se přidali i společnosti a jednotlivci, kteří anonymitu využívali pro daňovou optimalizaci. A také migranti z rozvojových zemí, kteří chtěli rychle a anonymně poslat peníze svým rodinám.

Systém decentralizovaného financování se však s růstem paradoxně začal stále více podobat klasickému investičnímu bankovnictví. Státy postupně zpřísňovaly požadavky na transakce s kryptoměnami. Obchodníci museli hlásit jména klientů a údaje o finančních transakcích. Podvádět na daních už nebylo tak snadné.

Největší změny se však odehrály v organizaci odvětví. Ekonomické zákony nepustí: čím větší podnik, tím větší zisky. Existují tisíce kryptoměn, ale obchodování se soustředí jen na malou část z nich. Koncentrace s sebou přirozeně nese rizika. Zejména pokud je podnikání neregulované a netransparentní. Při krachu stablecoinů Terra a Luna přišli investoři o miliardy dolarů. Podobný osud měly i „investice“ do kryptoměny Celsius a hedgeového fondu Three Arrows Capital.

Zákony koncentrace se vztahují i na kryptoburzy. Na světě existují stovky kryptoburz a obchodních platforem, ale většina obchodování se soustředí na tři největší: FTX, Binance a Coinbase. Krach FTX je pro decentralizované finanční odvětví tím, čím byl pro investiční banky krach Lehman Brothers.

Největším nepřítelem krypta však nejsou podvodníci nebo regulátoři, ale rostoucí úrokové sazby. Kryptománie souvisela s obdobím extrémně nízkých úrokových sazeb. Investoři toužící po zisku hledali alternativní zdroje výnosů. A kryptoměny vypadaly zajímavě. S rostoucími úrokovými sazbami však chuť ke spekulativním investicím klesá. Naprostá většina investorů je averzní k riziku. Pokud banky nabízejí úrokové sazby ve výši tří až čtyř procent a inflace bude klesat, investoři rádi zamíří do bezpečných přístavů.

Přežije, pokud bude něčím užitečné

Kdy tedy krypto skončí? Podle skeptiků tehdy, až se vyčerpá zásoba bláznů, kteří do něj investují. Jiný názor říká, že zprávy o smrti krypta jsou předčasné. Krypto přežije, pokud bude nabízet něco užitečného. A tím se nemyslí spekulativní „investice“.

Skutečně zajímavou věcí je na kryptoměnách jejich mechanismus blockchain pro provádění a zaznamenávání finančních transakcí. Za určitých podmínek se tento mechanismus může stát levnější alternativou k tradičním bankovním a karetním převodům. Vývoj mechanismu ukáže, který typ blockchainu a které kryptoměny přežijí.

Nejznámější kryptoměna bitcoin je v tomto ohledu v pozici dinosaura. Platby prostřednictvím bitcoinu jsou relativně drahé a pomalé. A to i ve srovnání s běžnými bankovními převody. Největší slabinou bitcoinu je obrovská spotřeba energie samotného algoritmu. V době klimatické a energetické krize je stále obtížnější obhajovat „těžbu“ této kryptoměny.

Druhá největší kryptoměna ethereum se může stát zajímavou alternativou. V září přešla na nový typ ověřovacího mechanismu, který umožnil snížit její energetickou náročnost o 99,84 procenta. Je to obrovský úspěch, ale i tak jsou energetické nároky na jednu finanční transakci vyšší než u běžné platby kartou. Přitom převody v decentralizovaném finančním systému mají ve srovnání s bankovními a karetními převody nejen problémy s rychlostí, ale také s kybernetickou bezpečností a vymahatelností. Budoucností kryptoměn může být určitý druh sňatku s tradičními bankovními platebními systémy.

  • Kolaps burzy FTX je pro kryptosvět velikou ranou.
  • Jeho lákavost s postupující regulací a zvyšováním úrokových sazeb klesá.
  • Smysl stále může mít technologie blockchain.

Autor je ekonomem Prognostického ústavu Slovenské akademie věd.

V rubrice Komentáře dáváme prostor různým úhlům pohledu, které nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Kryptoměny

Trhy

Ekonomika, Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější