Cenu Dukovan vám teď nikdo seriózně neřekne, říká manažer amerického Westinghousu
Tendr na výstavbu nového reaktoru v Dukovanech se dostal do nové fáze. Trojice firem – korejská KHNP, francouzská EdF a americký Westinghouse – podala své nabídky. Nyní začne dlouhý proces jejich hodnocení. Suverénně v tendru vystupují především Američané, kteří před několika týdny podepsali smlouvu na výstavbu elektráren v Polsku. To se má stát výchozím bodem firmy pro další stavby v regionu. Prezident jaderné sekce Westinghousu David Durham v rozhovoru pro Deník N ale přiznává, že tu nemusí být dostatek pracovní síly na dokončení jaderných projektů.
Na co se v rozhovoru mimo jiné ptáme:
- Proč se Westinghousu prodražila výstavba elektrárny v USA?
- Z jakého důvodu se Westinghouse rozhodl pro kroky vůči korejské konkurenci právě nyní?
- Co na výstavbu jaderné elektrárny nezvládnou dodat české firmy?
Westinghouse byl vybrán polskou vládou, aby v zemi postavil vůbec první jaderné zdroje. Co to znamená pro tendr v Česku?
Především výhody. V rámci celého regionu se chceme zaměřit na vytvoření jednoho dodavatelského řetězce, který by mohl fungovat napříč střední a východní Evropou, tedy ve všech potenciálních místních projektech. Z tohoto pohledu by to nemuselo být výhodné jen pro Česko, ale i pro Polsko. Čeští dodavatelé mohou participovat na výstavbě v Polsku a naopak.
Podle tendru by se měly české firmy na stavbě nového reaktoru podílet aspoň ze šedesáti procent. Jak daleko s námluvami jste?
Konkrétní číslo bude známé až ve chvíli, kdy bude podepsán kontrakt na stavbu. Nevidím ale žádný důvod, proč by aspoň šedesát procent výdajů nemohlo zůstat v Česku. Mělo by. Nicméně s firmami se i nadále bavíme.
Zmiňoval jste polské společnosti. Čím mohou přispět? Přece jen Polsko je země s nulovou zkušeností s budováním takových projektů.
To ale neznamená, že by v Polsku nebyly firmy, které mají zkušenosti s jadernými reaktory. Tak tomu není, řada z nich tu schopnost má. Pokud tu zkušenost ale srovnáme s Českem, je mnohem větší právě zde. Zároveň je ale nutné připomenout, že kolem projektů je spousta práce, která přímo nesouvisí s jadernou technologií. To je důvod, proč jsme uzavřeli partnerství s americkou stavební společností Bechtel, která nyní například dokončuje dostavbu elektrárny Vogtle (projekt v americké Georgii, který přispěl k bankrotu společnosti v roce 2017, pozn. red.). Záměrem je ale využít i české stavební společnosti.
Co české nebo polské firmy naopak nedokážou dodat?
Z našeho pohledu nedokážou jen málo. Primárně se jedná právě o jaderné technologie. Zpravidla jsou to součásti, které se vyrábějí jen na pár místech světa. Je to ale krátký seznam asi o deseti součástech. Jsou sice velké, ale není jich mnoho. Jedná se například o tlakové nádoby reaktoru nebo parogenerátory.
Na světě je pouze několik firem, které taková zařízení dodávají. A nejde přitom o to, že by je české společnosti vyrobit nedokázaly. Problém je spíše v tom, že samotná příprava a zahájení výroby takových komponent by byly příliš nákladné. Z důvodu výstavby jednoho nebo dvou reaktorů to nedává ekonomický smysl.
Kdyby Westinghouse tendr v Česku vyhrál, je možné, že za dalších pět let budete v regionu stavět minimálně dva jaderné projekty. Nebude to pro Westinghouse příliš náročné?
Z našeho pohledu, tedy z hlediska technologií nebo vývoje, se neobáváme, že bychom toho měli příliš najednou. V minulosti jsme stavěli celkem osm reaktorů v USA a Číně najednou a problém to nebyl. Nepopírám ale, že výzvou bude samotná stavba, tedy například získání dostatku pracovníků v regionu. Potenciálně proto počítáme i s tím, že se lidé budou muset hledat jinde. Nevylučuji, že například na hrubé stavbě nebudou muset pracovat ještě firmy z jiných zemí.
Zmínil jste elektrárnu Vogtle, jejíž první část se nyní blíží spuštění. Nejedná se ale o případ, který by měl českou vládu od volby Westinghousu spíš odradit? Cena za výstavbu vzrostla až šestinásobně.
Nevěřte
