Nejlepší dárek
Kdybyste na Vánoce měli za tisíc korun nakoupit co nejvíce dobra, co byste pořídili? Něco pro sebe? Dali byste peníze na charitu? Kam? Efektivní altruisté takové otázky řeší nejen o svátcích. A vždy se snaží hledat co nejlepší způsob, jak pomoci; ať už tím, že darují peníze, svůj čas, nebo dokonce část vlastního těla.
„Ahoj, tady tvoje ledvina,“ představil se před pár lety Chrisu Croyovi neznámý volající. Rodákovi z amerického St. Louis chvíli trvalo, než mu došlo, kdo volá. „Ledvinou“, jak se během hovoru ukázalo, byl třiačtyřicetiletý učitel z Kalifornie, kterému Chris před několika týdny daroval právě tento orgán. A zachránil mu život.
K darování ledviny se tehdy čtyřiadvacetiletý vysokoškolák nerozhodl proto, že by příjemcem byl jeho příbuzný nebo známý. Naopak, byl to úplně cizí člověk. Nikdy se s ním nesetkal a vůbec nic o něm nevěděl. Darování části svého těla přesto považoval za svou morální povinnost. Přece nemůže nadále žít se dvěma ledvinami, když mu k plnohodnotné existenci stačí jedna a ta druhá může někomu jinému přidat desítky let života!
„Zavolal jsem do nemocnice, co je poblíž, a řekl jim, že bych rád daroval ledvinu. Recepční se mě zeptala: ‚Komu?‘ ‚Komukoliv, kdo ji potřebuje,‘“ líčí dnes Chris, kterého k výjimečnému kroku vyprovokovala vysokoškolská debata o eseji známého australského filozofa Petera Singera. Několik dalších měsíců strávil na internetu zkoumáním všeho, co s dárcovstvím orgánů souvisí. Definitivně se rozhodl, když mu zničehonic zavolala jeho bývalá přítelkyně, že o darování ledviny také uvažuje.
„Někteří si myslí, že musíte být blázen, abyste daroval ledvinu někomu, koho vůbec neznáte, ale pokud jste blázen, darovat ji samozřejmě nemůžete‚“ podotýká Chris s tím, že jako všichni dárci musel před operací projít fyzickým i psychologickým vyšetřením. Samotný zákrok byl bez komplikací, domů mohl jít už třetí den. Po dvou týdnech se cítil téměř v pořádku, za osm týdnů zcela.
Ledvina muže, který léta pracoval v restauraci a teď se chce stát programátorem, byla na začátku řetězce čtyř transplantací, které změnily život stejnému počtu lidí. Přesto se Chris necítí jako hrdina. Je podle něj zjevné, že lidé mají povinnost pomáhat. „Ano, byla to dobrá věc, ale co se počtu zachráněných životů týče, nebylo to ve skutečnosti až tak významné,“ míní.
Doufá, že se mu jich podaří zachránit ještě výrazně víc.
Chris je efektivní altruista.
Topící se dítě
Pár lidí už nejspíš za poslední léta zachránil i Michal Keda. Ledvinu sice dvaatřicetiletý Čech nikomu nedaroval, ale
