Vývoj bojů (294. den): Ukrajinci varují před ruskou zimní ofenzivou, která by ještě víc oddálila konec války

Přinášíme komentářové shrnutí situace na ukrajinském bojišti sestavené z informací různých ministerstev obrany a nezávislých analytiků.

Informace v tomto textu jsou shrnutím výsledků bojů ze středy 14. prosince. Aktuální stav na některých místech již může být jiný.

Přehled potvrzených ztrát je na konci článku.

• Rusové mohou zimu využít k tomu, aby se po devíti měsících znovu pokusili o výraznější územní zisky.
• Čeká se, zda poškození důležitého mostu v Melitopolu bude předzvěstí nového ukrajinského útoku.
• Ani s ruskými vojáky nemá, podle Britů, běloruská armáda dostatek sil, aby mohla ohrozit Ukrajinu případným útokem.
• Video dne – všeslovanská vzájemnost v praxi. Rusům pomáhá dobývat Ukrajinu jednotka Srbů.

Blízký konec války raději neočekávejte. Za úterním prohlášením ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby, že „koncem ledna nebo v únoru možná Rusko obnoví svůj potenciál k provedení velké ofenzivy“, se může skrývat řada motivů, které se vzájemně nevylučují. Může vycházet z reálných zpráv, které předpokládají částečné zotavení ruské armády, a může být také dalším apelem směrem na Západ, aby nepřestával poskytovat pomoc.

Podstatné je, zda má ruská armáda reálnou schopnost, po více než tři čtvrtě roce, obnovit svůj postup. A v tomto ohledu nemůžeme v současné době nabídnout optimismus.

Stručně řečeno: pokud očekáváte, že válka skončí nejpozději na jaře, nevypadají tyto vyhlídky v současné době reálně.

Zdá se, že Putinovou snahou je udržet okupovaná území co nejdéle a doufat, že Západ postupně ztratí chuť podporovat Ukrajinu. Případná ruská ofenziva, o níž nyní hovoří ukrajinská vláda, by konec války ještě více oddálila.

„Rusko se snaží změnit válku v dlouhou konfrontaci,“ řekl tento týden ukrajinský generál Olexij Hromov.

Do toho ovšem vstupuje otázka, co udělají Ukrajinci: jak se pokusí tomuto scénáři zabránit? Odpověď dnes neznáme.

„Samozřejmě, děláme vše pro to, abychom zabránili obnovení ruského potenciálu,“ řekl Kuleba během úterního setkání s novináři.

Někteří analytici očekávali, že Ukrajinci zahájí výraznější úder ještě nyní, v předvánočním čase. Koneckonců, je v jejich zájmu nenechat Rusům žádný prostor pro vydechnutí. V těchto dnech jim však brání, mimo jiné, na toto roční období relativně teplé počasí – teploty kolem nuly, které na Ukrajině částečně rozmrazují půdu.

Vše na Ukrajinu. O obnovení útočných schopností Ruska píše ve své poslední zprávě také americký Institut pro studium války (ISW). Tento trend souvisí jak s probíhající mobilizací, tak s nedávným spořádaným stažením se z Chersonu. Nový velitel ruské armády Surovikin si tak zachoval významné kapacity, které mohl následně přesunout na jiné úseky fronty.

„Ruská bojová síla, která se uvolnila stažením se ze západního břehu v Chersonské oblasti, byla nasazena na různých částech Donbasu. Navíc byla posílena o mobilizované záložníky,“ napsal ISW.

Na frontu postupně míří také desítky nových tanků, které jsou ruské zbrojovky ještě schopny vyrobit, a také technika a personál, které Rusové stahují z jiných oblastí Ruska i ze zahraničních základen.

„Putin se chystá vynaložit ještě více peněz na pokračování rozsáhlé války proti Ukrajině, která vyčerpává ruský rozpočet a zároveň snižuje schopnost Kremlu vést geopolitické kampaně po celém světě. Rusko stahuje vojáky a materiál z jiných konfliktních zón, jako je Sýrie nebo Náhorní Karabach,“ poznamenala již dříve ISW.

Slabší než před rokem. Co je v této souvislosti důležité: zdá se, že Rusové nemají šanci obnovit sílu, kterou disponovali před 24. únorem.

Analytici proto neočekávají, že by, i v případě provedení významnější ofenzivní akce, byli schopni dobýt celý Donbas, což byl po stažení se z Kyjeva alespoň minimalistický Putinův cíl. K prodlužování války to ale stačí.

„Ruská armáda je na tom kvalitativně i kvantitativně hůře než na začátku války, zatímco ukrajinská armáda je na tom přesně naopak. Případná ruská ofenziva by tak mohla vést k dalšímu prodloužení konfliktu, ale nikoliv k dosažení stanovených cílů,“ odhaduje vojenský publicista Vladimír Bednár.

Jednoduše řečeno: pokud by Rusové udeřili větší silou na některém úseku fronty, pravděpodobně někde na Donbasu, museli by tam Ukrajinci přesunout posily. To by oslabilo jejich pozice na jiných úsecích a případně oddálilo plány na zahájení vlastní ofenzivy.

„Dnes má celkovou iniciativu Ukrajina, ale větší ofenziva Rusů by mohla změnit poměry na vybraném úseku, což by mělo zásadní dopad i na operace v jiných oblastech,“ říká Pavel Macko, bývalý zástupce náčelníka generálního štábu.

Co na to Ukrajinci? V případě ukrajinské armády se již několik týdnů spekuluje, že se pokusí