Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dětský psychiatr: Někteří klienti už mají vybrané místo v metru, kde by mohli skočit. Mám o ně opravdu strach

Dětský psychiatr Peter Pöthe jezdí pravidelně pomáhat Romům do slovenských osad. Během války jezdí i za ukrajinskými dětmi. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Dětský psychiatr Peter Pöthe jezdí pravidelně pomáhat Romům do slovenských osad. Během války jezdí i za ukrajinskými dětmi. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Mnohé děti s psychickými potížemi nemají možnost chodit na psychoterapii a rovnou dostanou léky. Část z nich by je přitom vůbec nemusela užívat. Jenže v Česku terapeuti chybějí. A chybějí i lůžka na dětské psychiatrii, takže někteří pacienti, kteří mají takové úzkosti, že vážně promýšlejí způsob sebevraždy, nejsou hospitalizováni. Situace se zásadně zhoršila během covidové pandemie. V té době došlo k jevu, jemuž dětský psychiatr a psychoterapeut Peter Pöthe říká sociální poprava, v lepším případě sociální sabotáž. Lékař vysvětluje, proč se o své dětské a dospívající klienty bojí.

Co se z rozhovoru mimo jiné dozvíte:

  • Co znamená termín sociální poprava?
  • Proč psychoterapeut neříká rodičům, co se s jejich dítětem děje?
  • Proč psychiatr Pöthe považuje množství pohlavních identit často za nebezpečné?
  • V čem je na dnešní děti vyvíjen sociální tlak?
  • Proč jsou některé děti závislé na sledování porna
  • Co jim to dává a jaké následky to pro ně může mít?
  • A co s tím vším mohou dělat rodiče?

Ve své poslední knize jste v souvislosti s covidem použil termín sociální poprava. „Generace dětí a dospívajících byla navzdory všem varováním a protestům rodičů a odborníků sociálně popravena a ponechána napospas svým nehotovým psychickým obranám.“ To je oficiální termín, nebo je to z vaší dílny?

To je můj výmysl.

Je to silné i děsivé v tom, že to zní definitivně. Můžete to trochu rozvést?

Teď jsem četl nějaký výzkum, kdy magnetická rezonance mozku ukázala, jak mozek dospívajících vypadal před covidem a po něm. Mozky dospívajících oproti jiným skupinám opravdu zestárly o několik let. Jsou na nich vidět známky toho, že si ty děti prošly stresem, který se promítl i do struktury mozku.

Nechci říct, že ty změny musí být nevratné, protože mozek je v tomto věku ještě plastický, ale v mnoha případech to tak bude. Navíc nejde jen o fyzickou stránku dětí. Spousta z nich se nevrátí ke svým dovednostem, k různému typu vzdělávání…

Asi je velký problém, že tu není dost odborníků, kteří by tyto děti mohli, pokud to vůbec jde, nějak „opravit“.

Myslím, že nebýt izolace, spousta dětí, které byly na hraně příznaků depresí a úzkosti, případně byly blízko tomu, aby si ublížily, by dnes na tom byly dobře. Mluvíme o dětech, které dnes už mají svoji diagnózu. Nemuselo to tak být.

Někdy to nazývám popravou, ale možná je lepší použít slovo sabotáž. Ta se u těchto dětí projevovala tak, že přišly o svá přátelství. Nemají sílu je navazovat znovu. Místo toho mají tři medikace, které velmi vážně zasahují do vývoje mozku.

Co zvládne plastický mozek

Jaké tři medikace?

Medikace proti

Dobří přátelé vám sdílejí kvalitní informace

nosekpavel@... vám daruje následující článek Deníku N, který je jinak za platební bránou. Přečtete si ho zdarma jen po zadání vašeho e-mailu, který slouží jako ochrana před šířením našeho obsahu bez kontroly. Váš e-mail bude použit pouze pro odemčení článku a nabídku zvýhodněného předplatného. Pokud ji ani po měsíci nevyužijete, smažeme ho z databáze. Možnost odemykat placené články Deníku N mají všichni členové Klubu N.

Můžete také .

Duševní zdraví

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější