Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Pointa N: Kosovo oficiálně klepe na dveře EU. Otevře Brusel západnímu Balkánu včas?

S příchodem války unijní lídři rychle – alespoň v porovnání se státy západního Balkánu – udělili Ukrajině a Moldavsku status kandidátských zemí, což v politických elitách balkánských zemí vcelku pochopitelně vyvolalo obavy, že ve frontě na členství budou muset čekat ještě déle. Ilustrační foto: Adobe Stock
S příchodem války unijní lídři rychle – alespoň v porovnání se státy západního Balkánu – udělili Ukrajině a Moldavsku status kandidátských zemí, což v politických elitách balkánských zemí vcelku pochopitelně vyvolalo obavy, že ve frontě na členství budou muset čekat ještě déle. Ilustrační foto: Adobe Stock

Kosovo podalo oficiální přihlášku do Evropské unie, Bosna a Hercegovina s největší pravděpodobností už tento týden získá status kandidátské země. Cesta západního Balkánu do Unie je ale navzdory nadějným signálům, které Brusel vysílá, pořád extrémně dlouhá a její konec v nedohlednu.

Hlavní události dne vybrala a okomentovala Dominika Píhová.

Balkánské čekání na unijní rohožce

„Historický moment. O krok blíže ke splnění snu těch, kteří obětovali své životy za svobodu, nezávislost a demokracii, a také k naplnění naší společné a neochvějné ambice vstoupit do Evropské unie,“ stojí v příspěvku na Twitteru, kterým kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová ohlásila oficiální podání přihlášky do EU.

Dokument, který spolu s premiérem Albinem Kurtim a předsedou tamního parlamentu Glaukem Konjufcou podepsala v Prištině, představuje ze strany nejmladšího evropského státu především symbolický krůček blíž k sedmadvacítce.

Přijetí Kosova do EU může trvat roky, mimo jiné i kvůli napjatým vztahům se Srbskem. To ani po 14 letech kosovskou nezávislost neuznává a není samo: stejně se k tématu staví i několik členských zemí EU včetně Španělska, Rumunska, Slovenska, Řecka a Kypru.

Ačkoliv je Kosovo na cestě do Unie možná teprve na startu, je součástí regionu, o nějž by se alespoň podle některých zahraničních novinářů měla Evropská unie zajímat mnohem víc, a to i kvůli vlastním zájmům. Ruská invaze na Ukrajinu ukázala na strategický význam zemí západního Balkánu a nastínila, jak by Moskva mohla nevyřešené spory v regionu využít k podkopávání Západu.

„Vedoucí představitelé EU nyní musí využít geopolitický okamžik a přehodnotit integraci šesti malých, ekonomicky křehkých zemí s celkovým počtem obyvatel méně než 18 milionů do Unie. Jinak riskují, že je Rusko a Čína použijí ve svých mocenských hrách,“ píše v textu o významu Balkánu pro EU například editor serveru Politico Paul Taylor.

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová při podpisu oficiální přihlášky Kosova do Evropské unie spolu s s premiérem Albinem Kurtim a předsedou tamního parlamentu Glaukem Konjufcou. Foto: twitterový účet Vjosy Osmaniové

Vstup Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska do Evropské unie podle něj zůstává nejlepší možnou variantou nejen pro jednotlivé země, ale také pro Evropu jako celek. Evropská unie se však od roku 2013, kdy se přidalo Chorvatsko, nerozšířila a někteří její členové takové představě stále nejsou nakloněni.

Otázkou pak zůstává, co je alternativou. Na jedné straně existuje v případě zmíněné šestice zemí riziko, že Rusko zneužije jejich zranitelnosti ve svém zápase proti Západu. Na straně druhé podle Taylora stojí Čína, která

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Pointa N

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější