Sport bez výčitek? Dropp a ropecult snižují zátěž tenisu a lezení pro životní prostředí
Čísla, která konkretizují negativní dopad sportu, jsou často šokující. Vezměme si třeba tzv. bílý sport – v Evropě se ročně spotřebuje 71 milionů míčků, zároveň pouze 0,1 % tenisových materiálů putuje k recyklaci nebo dalšímu užití*. Podobně jsou na tom třeba turistika nebo lyžování. Podléhá – a má vůbec podléhat – sport klimatickým opatřením? Existuje vize, jak se sportu věnovat udržitelněji? Dva české cirkulární startupy Dropp a ropecult jdou příkladem.
Organizátoři hromadných sportovních událostí už svou oporu mají. Mezinárodní olympijský výbor vydal vlastní „Sustainability Strategy“, Český olympijský výbor zase uveřejnil výzvu „Sportuj a chraň životní prostředí!“. Evropská iniciativa Sport for All and Environment (SforAE) nebo podobná česká s názvem #bezdopadu poskytují poradenství pro organizátory akcí a nabádají k ochraně biodiverzity a ekosystémů i šetrnosti vůči přírodním zdrojům a využívanému území.
Nemusí ale jít zrovna o obří mistrovství nebo maraton, aby vliv sportovní aktivity na přírodu byl zničující. Jako příklad může posloužit volnočasové lyžování. Prezentace Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy demonstruje rozsah vlivu této disciplíny: přímo či nepřímo způsobuje kácení lesa, změny sklonu svahu, výstavbu dopravních zařízení a okolní infrastruktury, zátěž zasněžováním či preparací sněhu a také nežádoucí provoz strojů pro úpravu tratí nebo turistickou logistiku. Její autor Jiří Šafránek navíc vypočítává, že spotřeba vody při umělém zasněžování se pohybuje mezi 80 až 300 litry na 1 m3, spotřeba energie mezi 2000 až 27 000 kWh na hektar zasněžené plochy za rok a hlukové emise vysokotlakých děl se pohybují mezi 90 až 99 decibely.** Jak přírodě jen nepřidávat, ale také ulehčit?
Vrátit materiál do oběhu
Hned dva české projekty, které právě prochází programem ClimAccelerator Beyond, razí cestu upcyklace sportovního odpadu. Zakladatel prvního z nich s názvem Dropp, Vít Gloser, se rozhodl zužitkovat vyhozené tenisové míčky. Velmi prostou cestou sběrných krabic vybírá v tenisových klubech ohrané tenisáky. Během prvního roku 2021 zachránil 100 tisíc tenisáků, letos jich shromáždil dalších 150 tisíc. To představuje celkem 9 tun druhotného materiálu.
„Oslovili jsme tenisové kluby po celé České republice. Odezva byla skvělá. Teď už sbíráme i na Slovensku a začínáme také v Rakousku. Svoz organizujeme vlastními kurýry nebo přes profesionální logistiku. Materiál skladujeme v pěti skladech po Česku, abychom minimalizovali jeho další ‚cestování‘. To, co vzniká při následném drcení, nazýváme žlutý mech. Jsou to vlastně guma a plyš, které slouží jako výborná příměs do koňských arén,“ vysvětluje celý proces Gloser. V říjnu se povedlo drcenou směs umístit na první jezdeckou plochu v Mariánských Lázních, kde odpružuje otřesy a zvyšuje komfort koním i jezdcům. Gloser zároveň prozrazuje, že pro oněch 9 tun zachráněného materiálu ročně chtějí najít i další uplatnění.
Z vyřazených lan prémiové zboží
Podobný cirkulární model sleduje projekt ropecult. „Víte, jak daleko je z Prahy Istanbul? 1850 km. A přesně tolik metrů lan se zbytečně nevyužije pouze v českém prostředí. Dohromady to dá 120 tun materiálu, který v drtivé většině případů skončí v popelnici,“ vypočítává jeden ze zakladatelů projektu, David Stella.
Lana musejí splňovat přísné výrobní i bezpečnostní parametry. Je náročné a nákladné je vytvořit, přitom se pak často vyřazují kvůli jakékoli sebemenší závadě. „Nikdo na světě systémovou recyklaci nebo upcyklaci lan neřeší. Tedy kromě nás. Oslovili jsme proto několik designérů, kteří vymysleli hned několik způsobů dalšího využití. Lana už nemusí ležet zaprášená v koutě, ale skvěle poslouží, když z nich vzniknou sandály, houpačky, závěsná hnízda nebo držáky na rostliny,“ odtajňuje Stella, co najdete na novém e-shopu.
Stejně jako Dropp můžete i ropecult kontaktovat a sportovní pomůcky svezou, či dokonce odkoupí. Dohromady mohou tyto inovativní projekty zachránit desítky tun odpadu ročně. S podporou v programu mohou řešení dále škálovat, a tudíž navyšovat svůj pozitivní dopad. Pro podobné inovace otevře program ClimAccelerator další kolo už na jaře 2023.
Deset let bylo dlouhých, ale kniha o tom, čeho všeho byl Miloš Zeman ve funkci prezidenta schopen, co jsme dopustili a co bychom ve vlastním zájmu neměli zapomenout, vychází krátce po jeho konci v úřadě. Při příležitosti jejího křtu pořádáme v úterý 4. dubna od 19.00 debatu v Knihovně Václava Havla. Hosty budou Jan Kudláček, autor knihy, Zdislava Pokorná, investigativní reportérka Deníku N, a Michael Žantovský, bývalý politik, diplomat a současný výkonný ředitel Knihovny Václava Havla. Moderovat ji bude redaktorka Deníku N Renata Kalenská.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
