Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Orbán přestal vetovat peníze pro Ukrajinu, Maďarsko přijde o méně miliard z unijního rozpočtu

Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi tentokrát jeho plán nevyšel, členské země mu zmrazí miliardy eur dotací. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi tentokrát jeho plán nevyšel, členské země mu zmrazí miliardy eur dotací. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Pod vedením českého předsednictví se v noci podařilo prolomit další zásadní pat v unijních jednáních. Maďarská vláda přestala blokovat 18 miliard eur pro Ukrajinu, členské státy za to Maďarsku zmrazí o miliardu a půl méně z unijních dotací. Vysvětlujeme, jak jsou provázané peníze na Ukrajinu s těmi pro Maďarsko a o co hrál maďarský premiér Viktor Orbán.

Osmnáct miliard eur pro Ukrajinu, dohromady přes třináct miliard pro Maďarsko. To jsou zjednodušeně finance, o které se během finálních týdnů českého předsednictví na zablokovaném jednání v Bruselu hrálo. Jak už to v EU chodí, všechno bylo vzájemně propletené.

Už od ledna by měla Ukrajina začít z Unie dostávat pravidelné měsíční půjčky, které jí navzdory válce mají pomoct zajistit základní chod státu. Dohromady se zatím jedná o osmnáct miliard eur (zhruba 450 miliard korun), které si EU sama chce půjčit na finančních trzích. Ke schválení takové půjčky je v EU potřeba jednomyslnost členských států, kterou dosud blokovalo Maďarsko.

To hrálo složitou hru, ve které mu rovněž jde o miliardy. Evropská komise totiž navrhla zmrazit Budapešti šedesát pět procent ze tří různých dotačních fondů, protože země dlouhodobě porušuje vládu práva a nemá dostatečné protikorupční mechanismy.

Komise návrhem spustila procedury tzv. mechanismu kondicionality, který vyplácení dotací váže právě na právní stát. Důvod je jednoduchý: pokud země nemá dostatečné protikorupční brzdy, rozdělování unijních fondů – tedy peněz všech evropských daňových poplatníků – je ohrožené. Mechanismus je nový a celý tento krok je precedentem. Schválit ho musejí členské státy, stačí jim na to ale kvalifikovaná většina, tedy nejméně padesát pět procent zemí se šedesáti pěti procenty obyvatel.

Maďarsko tak mohlo přijít o 7,5 miliardy eur (187,5 miliardy korun), což je pro zemi, ve které se rapidně zhoršuje ekonomická situace, klíčový problém. A členské země v čele s českým předsednictvím měly v rukávu ještě jeden trumf – schválení dotací z pocovidového Fondu obnovy, které Maďarsko zoufale potřebuje, neboť s nimi už počítá ve svém rozpočtu. Celkem se jedná o 5,8 miliard eur; kdyby ale tyto peníze nedostaly z EU do konce roku zelenou, Maďarsko by nenávratně přišlo o sedmdesát procent z nich.

Kromě veta na peníze pro Ukrajinu ovšem Maďarsko blokovalo i dohodu o minimální korporátní dani – a obě strany vypadaly, že jsou ve svých pozicích pevně zakopané. Včera se nicméně českému předsednictví podařilo dojednat kompromis. Zásadní roli zřejmě hrály Orbánovy obavy z toho, že se čas nachýlil a on přijde o vše.

„Ponižující noc pro Orbána“

Členské země nakonec zmrazí Maďarsku „jen“ padesát pět procent ze zmíněných strukturálních fondů, tedy zhruba 6,35 miliardy, a naopak mu schválily miliardy z Fondu obnovy.

Zmrazení peněz ze strukturálních dotací ovšem nemusí být konečné. Maďarsko je ještě může začít čerpat, pokud splní podmínky (změní legislativu), které mu dala Evropská komise. Podmínky se koneckonců vážou i k čerpání onoho balíku z Fondu obnovy. Pokud Budapešť nesplní předepsané milníky, tedy neschválí nové zákony, peníze neuvidí.

Maďarsko za tyto „ústupky“ přestalo blokovat peníze pro Ukrajinu i minimální korporátní daň.

„Dokonce tady mluvilo o potřebě jednoty EU,“ popsal redakci zdroj z jednání.

Spuštění mechanismu kondicionality je historický krok, EU nikdy nic podobného neudělala.

„Všichni jsme vyčerpaní, ale zvládli jsme to,“ řekla ještě v noci krátce po domluvě na kompromisu velvyslankyně Edita Hrdá webu Politico.

Na otázku, zda se o dohodě jednalo předem, odpověděla: „Samozřejmě. Nepokoušela bych se o něco takového, kdybych si nebyla jistá, že to má velkou šanci na úspěch.“ Ještě před oficiálním jednáním diplomatů podle ní Budapešť přistoupila na podmínky kompromisu.

EU Orbánovi mnohokrát ustoupila, tentokrát ale některé země v čele s Německem trvaly na zmrazení peněz podle původního návrhu, jak potvrdila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. A právě obava, že Maďarsko nenávratně přijde o sedmdesát procent z Fondu obnovy, byla zřejmě hlavním důvodem závěrečného ústupku Budapešti.

„Pro Orbána je to ponižující noc,“ cituje Politico diplomata z jiné země. „Musel spolknout své veto a sotva dosáhl snížení mechanismu podmíněnosti. To vše proto, aby zachránil svůj Plán obnovy a tím alespoň trochu prozatím uklidnil trhy,“ dodal.

Orbánova vláda totiž čelí rostoucímu tlaku finančních trhů, které požadují stále vyšší rizikové prémie za maďarský dluh.

„Ale počkejte, až (Orbán, pozn. red.) zjistí, že nedostane žádné peníze z Fondu obnovy, dokud neprovede všechny reformy právního státu,“ podotkl ještě podle webu Politico tentýž diplomat.

Celou čtyřdohodu, tedy společnou půjčku peněz pro Ukrajinu, minimální korporátní daň, zmrazení fondů pro Maďarsko a schválení jeho Plánu obnovy, musejí schválit ještě ministři financí, kteří to chtějí udělat zítra prostřednictvím tzv. písemné procedury.

  • Pod vedením českého předsednictví se podařilo odblokovat mrtvý bod v jednání s Maďarskem o společné půjčce unijních miliard pro Ukrajinu.
  • Maďarsko přestalo vetovat dohodu, podle které si členské země půjčí na finančních trzích osmnáct miliard eur, které v příštích měsících začne rovněž v podobě půjček dostávat Ukrajina.
  • Členské země za to Maďarsku na poslední chvíli schválí jeho Plán obnovy, dle kterého – po splnění podmínek Evropské komise – může začít čerpat 5,8 miliardy eur.
  • Unijní státy také snížily hranici zmrazených dotací, které bude Maďarsko mít zablokované, protože porušuje vládu práva, „jen“ na 6,35 miliardy eur (z navržených 7,5 miliardy).

Podpořte vznik nových knih o prezidentu Zemanovi
Miloš Zeman už brzy nebude prezidentem. Je to významná chvíle. Chvíle jako stvořená pro významné počiny. V Deníku N chceme vydat dvě výjimečné knihy od Jana Kudláčka a Zdislavy Pokorné a vy nám s tím můžete pomoci.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

České předsednictví v EU

Evropská unie

Maďarsko

Ruská válka na Ukrajině

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější