Očima překladatelky Zuzany Li: Kdyby to šlo, chtěla bych existovat jen skrze své překlady
Překládat neznamená mechanicky text přepisovat slovo od slova a tvorba čínského spisovatele nerovná se komunistická propaganda. „Chtěla jsem zprostředkovat literární díla čtenářům, kteří by k nim jinak neměli přístup,“ vysvětluje Zuzana Li, přední česká překladatelka čínské literatury a zakladatelka knižní edice Xin. Rozhovor vychází v sérii Mezi češtinou a čínštinou, věnované českým tlumočníkům a překladatelům čínštiny.
V rozhovoru se také dozvíte:
- Kde může začínat a končit práce překladatele krásné literatury.
- Co očekávat od titulů z knižní edice Xin.
- Proč čínský autor při rozlousknutí překladatelského oříšku nemusí být ten správný přítel na telefonu.
- A zdali ještě v rámci překladatelské profese zbývá chuť číst knížky jenom pro potěšení.
Před deseti lety jste založila knižní edici Xin, ve které představujete autory moderní a současné čínské literatury. Když se ohlédnete zpátky v čase, na co jste pyšná?
Úplně na všechno. S nakladatelkou jsme vydržely fungovat deset let, během kterých jsme dokázaly vydat dvacítku knih, přestože vše od počátku nasvědčovalo tomu, že edice nemá šanci uspět.
Jak to?
Když jdete do jakéhokoliv nakladatelského počinu, nejprve si spočítáte náklady, zjistíte, jaká je cílová skupina a s jakým prodejem můžete zhruba kalkulovat. Čísla tehdy mluvila jasně: edice Xin v podstatě nikdy neměla spatřit světlo světa, natož aby mohla přežít.
Naše touha postavit edici na nohy ale přebila rozum, šly jsme do toho a nakonec se povedlo mnohem víc, než v co jsme doufaly. Říkaly jsme si, že budeme rády, když vydáme deset knih; teď jich je v edici už jednadvacet.
Co edice Xin českému čtenáři nabízí?
Nekonvenční čtení, silné zážitky, nahlédnutí do obtížně dosažitelných světů, výrazné spisovatelské osobnosti a také slavná díla moderního období čínské kultury.
Koncept edice jsme nastavily tak, aby postihl pestrost literární produkce Číny dvacátého a jednadvacátého století a nabídl českému čtenáři určitý základ toho, co by měl vzdělaný člověk se všeobecným přehledem z Číny znát. Začaly jsme moderní klasikou a pak se přesunuly ke spisovatelům z období po kulturní revoluci.
V Česku se na Čínu díváme z evropské perspektivy, kdežto tyto knihy přinášejí čínskou perspektivu – což ovšem neznamená oficiální pohled Komunistické strany Číny. Jde o perspektivu čínského spisovatele, který danou událost zažil a rozhodl se ji zpracovat ze svého úhlu pohledu.
Mezi češtinou a čínštinou
Překonávají jazykové bariéry a přenášejí kulturní fenomény. Umožňují rozumět a usnadňují porozumět. Stojí mezi miliardovou východoasijskou zemí a srdcem Evropy jako most mezi rozmluvami jiných lidí. Nyní ale mluví za sebe – v rozhovorové sérii Deníku N Mezi češtinou a čínštinou.
Jak mezi čínskými literárními díly vybíráte ta, která nakonec skončí na poličkách českých knihkupectví?
Zpočátku jsme v edici chtěly dostat do českého jazyka to, co v něm chybělo, ať už z pohledu literární historie, nebo kulturního fenoménu. Dbaly jsme na to, abychom představily největší osobnosti čínské literární scény a zároveň pokryly co nejvíce poloh čínské literatury ve smyslu různých období, stylů, žánrů a podobně.
Do hry však vstupují i osobní
