Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dokud se nám nepodaří změnit přístup v leadershipu, jen velmi těžko se pohneme z místa, říká mentorka a inovátorka Magdalena Prunerová

Magdaléna Prunerová má neuvěřitelně bohatou praxi. Je zkušenou lektorkou, koučkou, projektovou manažerkou, mentorkou a spoluzakladatelkou několika projektů. Vede týmy, přednáší, propaguje aquaponii a vidí příležitost za každým rohem. Aktuálně se věnuje také programu ClimAccelerator Beyond, ve kterém aktivně podporuje inovace a pozitivní změnu. Jak hodnotí rozvoj environmentálních projektů v ČR? Jaký vidí posun v realizacích udržitelných cílů a které projekty podle ní hravě prorazí i v zahraničí? 

Vaše zkušenosti jdou napříč obory, vaší kariérou se ale neustále nese téma udržitelnosti. Věříte, že se trvale usadila v české společnosti, nejen u vybraných spolků a iniciativ? 

Ráda bych řekla, že ano, ale ještě před sebou máme spoustu práce. Zatím nevnímám, že má slovo udržitelnost jasné ukotvení a pochopení širokého publika. Dokonce pozoruju, že čím více se kvůli trendu nadužívá, tím více má odpůrců.

A jak chápete pojem udržitelnosti vy sama? Dá se jej vůbec jednoduše vysvětlit?

Osobně souzním s definicí, že udržitelnost spočívá v naplňování potřeb současných generací, aniž by byly ohroženy potřeby generací budoucích. Jen si každý potřebujeme zrevidovat co znamená ta osobní potřeba nás jako současné generace. Přemýšlet, něco definovat a upravit svůj přístup bolí.

Dlouhodobě se specializujete na strategický rozvoj lidského potenciálu a implementaci nových trendů. Jaké trendy sledují nebo vytvářejí současná environmentální řešení? 

Ráda bych byla pozitivní a řekla, že je to ambidextrous leadership. Tedy že lídři na jedné straně vyžadují a praktikují ověřené zdroje a procesy, ale na straně druhé dovedou překonávat zavedené vzorce a nebojí se inovací či změn. Znám takových lidí několik a velmi si vážím jejich nezměrného úsilí jít tak trochu proti proudu. V environmentální oblasti se více setkávám se zjednodušováním nebo zcela tunelovým pohledem na věc, kdy pak vytloukáme klín klínem a nestaráme se o kontext.

Magdalena Prunerová, Bronislav Růžička a Tomáš Kafroň – mentoři Challenge Labu 2022

Co myslíte tím tunelovým pohledem? 

Zkusím to vysvětlit na spalovacích motorech a jejich nahrazování elektromobilitou – snažíme se zachránit A, ale už nevidíme B. Zapomínáme, že i elektromobilita bude mít svůj negativní dopad a že rizika a hrozby s ním spojené je třeba vyřešit před jejím plošným zavedením, než bude pozdě. Bohužel, byznys je zkrátka stále největší hybnou silou společnosti a dokud se nám nepodaří změnit přístup v rámci leadershipu, jen velmi těžko se nám podaří pohnout z místa v jakékoliv i v environmentální oblasti.

V Impact Hubu máte na starost mezinárodní akcelerační program pod patronátem EIT Climate-KIC. Zaměřuje se na zvyšování pozitivního dopadu těch projektů, které se zabývají ochranou životního prostředí, adaptací na klimatickou změnu a chytrými technologiemi. Jak funguje akcelerace u pokročilých projektů? 

Na rozdíl od začínajících už mají sociální kapitál a přístup ke zdrojům a často mají ověřený svůj business model ve zvolené lokalitě. Nicméně i zkušenější nebo zaběhlé projekty mají své limity, které jsou dané připraveností škálovat, a to ve všech formách, které si dovedeme představit. Týmy většinou v určité chvíli narazí na lidské, výrobní, tržní nebo jiné kapacity. Během růstu se proto hodí mít zkušeného průvodce, který podobnou cestu absolvoval.

Dá se uvést nějaký příklad? 

Loni s námi akceleroval Hydal Coffee, úžasný český projekt, který vyrábí kvalitní kávový olej z kávové sedliny, která by jinak skončila na skládce. Zachraňují tuny odpadu a vyrábí kávovou kosmetiku, ale třeba i barvivo. V programu se setkali s maximální podporou mentora a venture manažera, takže urychlili vývoj nového produktu a navíc se seznámili se svým řeckým protějškem. S projektem CoffeEco, který se zabývá podobnou kaskádovou recyklací lógru, si navzájem vyměnili příkladné i odstrašující postupy z praxe a do detailu porovnávali efektivitu svých recyklačních procesů.

Impact Hub je lídrem mezinárodního koncorsia. Kterou akcelerovanou českou inovaci byste okamžitě vyslala do zahraničí, protože je potřeba všude a nemá konkurenci? 

Všechny týmy mají svou energii a unikátní vizi. Nicméně třeba z hlediska problematiky odpadu ve sportu by se určitě i v zahraničí uplatnily projekty Dropp a RopeCult. Nečekali jsme, že budeme mít dokonce dva projekty z tak úzkého segmentu a baví nás sledovat jejich rozvoj, i když jsou teprve na začátku. Dropp se věnuje zpracování použitých tenisových míčků a RopeCult, jak už název napovídá, použitým lezeckým lanům.

A můžeme to obrátit? Kterého zahraničního účastníka byste si přála vidět v praxi i u nás? 

Tak to je velmi těžká otázka! Určitě mohu jmenovat projekty, které se díky mezinárodnímu programu potkaly a vytváří unikátní synergie. Napadá mne třeba slovinský projekt Suligreen věnující se výrobě obalového materiálu z mořských řas. Ten velmi zaujal český projekt jménem Hapii, který zase testuje produkci proteinové potravy ze stejného zdroje, tedy z řas a sinic. Vyměnili si mnoho informací o technologiích a způsobu zpracování tohoto nezvyklého materiálu. Každopádně dobře rozjetých a užitečných projektů je násobně více, takže doporučuju sledovat LinkedIn programu ClimAcclerator Beyond, kde všechny projekty představujeme.

 

Podpořte vznik nových knih o prezidentu Zemanovi
Miloš Zeman už brzy nebude prezidentem. Je to významná chvíle. Chvíle jako stvořená pro významné počiny. V Deníku N chceme vydat dvě výjimečné knihy od Jana Kudláčka a Zdislavy Pokorné a vy nám s tím můžete pomoci.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Inzerce

V tomto okamžiku nejčtenější