Elon Musk udělal pro ochranu klimatu více než Greta, říká německý zastánce kapitalismu

Co se v rozhovoru mimo jiné dočtete:

• Proč je podle Rainera Zitelmanna nutné hájit kapitalismus?
• Proč víru v rovné příležitosti pokládá za iluzorní?
• Proč podle Zitelmanna udělal Elon Musk pro ochranu klimatu víc než Greta Thunberg?
• Je důležitější kapitalismus, nebo demokracie?

Ve vaší knize jsem se dočetl, že jste byl v mládí marxistou. Dnes jste silným zastáncem kapitalismu. Nevyměnil jste jeden extrém za druhý?

Nevím, jestli je teď bráno za extrém být příznivcem tržní ekonomiky. Když jsem byl mladý, byl jsem samozřejmě silně levicově zaměřený, byl jsem dokonce maoista. Ale to mi bylo třináct. Trvalo možná deset let, než jsem začal měnit názor. Nebylo to tak, že bych se jeden den vzbudil jako marxista a druhý jako kapitalista. Nicméně dnes věřím, že kapitalismus je lepší systém než socialismus.

Jako historik jste nejprve psával knihy a studie o Hitlerovi a nacismu. Jak jste se dostal k tématu kapitalismu, o kterém pojednává většina vašich dnešních knih?

V posledních deseti patnácti letech je kapitalismus stále více napadán skoro na celém světě. Pokud dnešek například porovnáte s koncem 80. a začátkem 90. let, uvidíte velkou změnu. V 80. letech ve Spojených státech vládl Ronald Reagan, ve Velké Británii zase „Maggie“ Thatcherová. V 90. letech zase bylo období velkých ekonomických reforem. V Polsku je táhl Leszek Balcerowicz (první porevoluční ministr financí, pozn. red.), v Česku Václav Klaus, v Číně zase Teng Siao-pching.

Podívejte se, jak to vypadá dnes. Čína se vrací k přístupu „méně trhu, více státu“. Pro Spojené státy a Evropu platí to samé. Není přitom mnoho lidí, kteří by hájili kapitalismus. Najdete desítky knih, jež na něj útočí a vysvětlují nám, proč je to zlo. Jen velmi málo hlasů ale vysvětluje jeho pozitivní stránky. Proto si myslím, že je nutné psát knihy, jaké nyní píšu.

Jaká jsou podle vás pozitiva kapitalismu?

V historii neexistoval žádný jiný systém, který by byl tak úspěšný v boji proti chudobě. Před 200 lety, kdy kapitalismus ještě neexistoval, žilo 90 procent světové populace v extrémní chudobě. Dnes je takových lidí méně než deset procent. Většina z této změny se přitom odehrála ve velmi krátkém čase posledních desetiletí. Ještě v roce 1981 žilo v extrémní chudobě 43 procent světové populace.

Podle mě je to fascinující. Vezměte si třeba Vietnam. V roce 1990 to byla jedna z nejchudších zemí světa. Šlo o stát, který byl dokonce chudší než země v Africe. Pak ale ve Vietnamu nastartovali kapitalistické reformy a tamní životní úroveň masivně vzrostla.

Dalším příkladem je Polsko. V dobách socialismu tam byl HDP na hlavu poloviční než v Československu, Poláci byli chudší než Ukrajinci. Podívejte, jak jsou na tom dnes. Pětadvacet let poté, co Balcerowicz přišel se svými ekonomickými reformami, je Polsko evropským šampionem v hospodářském růstu.

V knize 10 největších omylů odpůrců kapitalismu kritizujete stát a jeho regulace, které kapitalismus omezují. Nejsou ale taková omezení někdy užitečná? Kdyby v 19. století neexistovalo levicové hnutí, možná by lidé stále pracovali šestnáct hodin denně a děti by stále chodily do továren místo do škol.

Jenže hlavním důvodem této změny nebylo dělnické hnutí. I v zemích, kde žádné dělnické hnutí nevzniklo a nefungují tam nezávislé odbory, existovaly tendence ke zkracování pracovní doby. Podívejte se na Čínu nebo Vietnam. V těchto diktaturách svobodné odbory nefungují, životní podmínky se tam ale v posledních dekádách zásadně zlepšily.

Motorem změny byla hospodářská soutěž. Pokud jste majitel firmy a necháte své zaměstnance pracovat příliš dlouho, po čase vám odejdou ke konkurenční firmě, kde budou mít kratší pracovní dobu při větší produktivitě.

Mluvíte o regulacích. Já osobně nejsem proti regulacím jako takovým. Myslím, že v kapitalismu musí stát hrát důležitou roli, aby stanovoval určitý soubor pravidel. Odmítám ale filozofii říkající, že čím více regulací zavedeme, tím lépe se budeme mít. Kdyby to tak platilo, v historii by převládly socialistické země.

Dá se ale skutečně říct, že dnešní pravidla kapitalismu vznikla spontánně díky volné soutěži majitelů továren? Nejde přece zcela pominout tlak, který dělnické hnutí a odbory vyvíjely na zlepšení pracovních podmínek…

Nepopírám, že nějaký vliv měly. Spousta lidí tvrdí, že nemít tu odbory a dělnické hnutí, kapitalismus dnes vypadá jako v 19. století. To je ale naprosto mylný výklad. Důvodem zlepšení pracovních podmínek byl