Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zeptali jsme se politiků, kteří mluví o míru na Ukrajině, jak si představují cestu k němu

Válka a mír. Holubice coby výzdoba na pytlích s pískem, které chrání aulu jedné ze škol v ukrajinském Chustu. Foto: Jan Wirnitzer, Deník N
Válka a mír. Holubice coby výzdoba na pytlích s pískem, které chrání aulu jedné ze škol v ukrajinském Chustu. Foto: Jan Wirnitzer, Deník N

S trvající válkou na Ukrajině zaznívají v politice hlasy, že je třeba jednat, případně alespoň mluvit o míru. Autoři těchto výroků se tak často vymezují proti slovům na podporu Ukrajiny. Jak ale k míru, nesporně hodnotnému cíli, dojít? Sestavili jsme přehled praktických otázek, které by jednání musely provázet, a nabídli politikům, kteří o míru mluví, ať na ně uceleně odpoví.

Výroky o potřebě jednání o míru mohou přispívat k optice, v níž proti sobě jako by stála strana přející si válku, tedy lidé podporující Ukrajinu, a strana přející si mír, tedy ti ostatní.

Dává to smysl, pokud se politik snaží získat přízeň voličů: nic není hodnotnější než být pro mír. Když o tom přesvědčí voliče, usnadní mu to jejich shromáždění pod svou zástavu, třeba už v prezidentských volbách za měsíc.

Jenže mluvit o míru a neříkat, jak by měl vypadat, je obtížná pozice. V médiích a zkratkovitých vyjádřeních pro to leckdy navíc není ani prostor.

Deník N proto nabídl politikům, kteří o potřebě míru hovoří, aby se vyjádřili uceleně a vypořádali se s věcnými argumenty, které ve veřejném prostoru existují. Jsou shrnuty v následujících bodech a osloveným politikům jsme je zaslali.

Oslovili jsme Andreje Babiše, Jaroslava Baštu, Radima Fialu, Denisu Rohanovou, Radka Vondráčka a Tomáše Zimu s dotazem, jakými konkrétními činy či přístupem by navázali na svá slova o potřebě mírových jednání. Jak reagovali, uvádíme pod sadou otázek.

  1. O zastavení bojů na současné linii fronty se občas mluví jako o způsobu, jak ušetřit životy civilistů. Proti tomu stojí argument, že by příměří pomohlo Rusku dozbrojit, obnovit své síly a vrhnout je znovu proti Ukrajině a jejím civilistům, jak to činilo i dosud. Jak byste tomuto scénáři zabránil/a?
  2. Pokud by jednání během případného příměří nikam nevedla a Ukrajina by chtěla osvobodit své Ruskem okupované území a své občany na něm, musela by být (zdánlivě) tím, kdo příměří poruší. Měla by na to podle vás právo?
  3. Je pro vás přijatelné, aby Rusko v mírových jednáních získalo území Ukrajiny, které obsadilo v rámci své vojenské agrese? Na tomto území žijí ukrajinští občané, mají na něm majetky. Co by měl mír znamenat konkrétně pro ně? (Z prakticky každé ukrajinské obce po osvobození přicházejí videa, z nichž je zřejmé, že Ukrajinci pod ruskou nadvládou žít nechtějí.)
  4. Pokud soudíte, že si Rusko nemá ponechat území, která na Ukrajině vyválčilo, jak byste Rusko přiměl/a k odchodu z těchto území? Připomeňme, že pro Rusko je to těžší o to, že tato území prohlásilo za svou součást.
  5. Mělo by podle vás Rusko platit Ukrajině válečné reparace? Mělo by repatriovat ukrajinské občany, včetně dětí, které zadržuje na území Ruska? Mělo by vydat k nezávislým mezinárodním soudům činitele, kteří budou obviněni z válečných zločinů? Pokud by nejdříve bylo uzavřeno příměří či mír, jak těchto cílů následně dosáhnout?
  6. Byl/a byste například pro omezení pomoci Ukrajině, abyste ji přiměl/a slevit z pozice „jednat budeme, až na našem území nebudou ruští vojáci“? Nepovzbudilo by omezování pomoci Ukrajině Rusko v tom smyslu, že by chtělo dál válčit v naději, že dosáhne dalších zisků? (Další válčení a případný postup Ruska by patrně zvýšily počet uprchlíků – to jsme už ostatně viděli, zatímco za dobu, po kterou se Ukrajina úspěšně brání, se miliony lidí na Ukrajinu vrátily, jak ukazují data.)
  7. Je podle vás možnou součástí vyjednávání neutrální status Ukrajiny? Pokud ano, proč by ukrajinští občané neměli mít právo zvolit si, jakých mezinárodních uskupení chtějí být členy?
  8. Pokud by nastal mír s ruskými – třebaže dílčími – zisky, je důvodné se domnívat, že by šlo o mír stálý a stabilní? Připomeňme, že Západ akceptoval ruské válečné zisky v roce 2008 (Gruzie) a 2014–15 (Ukrajina) a odpovědí ruského režimu po pár letech byl vždy další válečný vpád.

Andrej Babiš

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ruská válka na Ukrajině

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější