Chorvatská cesta od války do EU, eurozóny a Schengenu. Pro „Jugoslávce“ měla být vzorem, proč to dopadlo jinak?
Chorvatsko se s novým rokem stane součástí Schengenského prostoru. Dnes to odhlasovala unijní sedmadvacítka. Současně jde o stejný den, kdy země přijme namísto kuny společnou evropskou měnu euro. Jde tak o další, a hned dvojitý, milník na chorvatské cestě k evropské integraci. Ohlédněte se za poutí této země od válečných masakrů při rozpadu Jugoslávie až po začlenění do Evropské unie, které je kromě Slovinska v regionu stále ojedinělé.
Ministři vnitra členských zemí Evropské unie to definitivně potvrdili: Chorvati si mohou ve své integraci do Unie odškrtnout další úspěch – stanou se součástí Schengenského prostoru, tedy rozsáhlé evropské oblasti bez kontrol na vnitřních hranicích.
Už vstup Chorvatska do Evropské unie, který si voliči odhlasovali před téměř jedenácti lety v referendu a který se o rok později v roce 2013 uskutečnil, značil, že tato země bývalé Jugoslávie od jejího rozpadu urazila dlouhou cestu.
Cestování do populární jihoevropské destinace tak bude ještě snazší – nejenže se například z pražského Letiště Václava Havla bude létat z terminálu 2 (od 26. března) stejně jako do Francie nebo třeba Německa – a bez pasové kontroly. Ty zmizí i z pozemních a námořních hranic (už od Nového roku).
Postupné rozvolňování hraničních kontrol může začít s úderem silvestrovské půlnoci. Ve stejný moment, kdy Záhřeb přijme společnou evropskou měnu euro.
Chorvatsko chystá přijetí eura. Zemí teď hýbe kuriózní kauza
Dá se tak říct, že Chorvatsko dosáhlo plné integrace do unijní sedmadvacítky.
Není to ale tak dávno, kdy byla země zmítaná válečným konfliktem, který následoval po více než sedmi dekádách existence Jugoslávie. Jihoevropská přímořská země si však od vyhlášení nezávislosti, následných jugoslávských válek a pozdějšího uznání mezinárodním společenstvím vybrala cestu, jejíž dosavadní cíl je od většiny zemí v regionu odlišný.
Válka, nezávislost a počátek dlouhého jednání
Začněme ale hned