Přesun do Česka mě stresoval, po těžkých začátcích jsem si tu ale zvykl, říká ukrajinský medik
S českým prostředím se letos sžívají tisíce dětí z Ukrajiny. V podobné situaci byl i Ostap Patij, který sem s rodinou přišel před třinácti lety z Rovenské oblasti. „První dny jsem nenesl dobře. Jediné, na co jsem myslel, byl návrat na Ukrajinu. Nakonec jsem si na všechno zvykl, i díky tomu, jaké lidi jsem měl kolem sebe,“ vzpomíná medik.
Na co se v rozhovoru ptáme?
- Jak náročné je získat práci v českém lékařském prostředí se vzděláním z Ukrajiny.
- Jak si Ostap Patij zvykal na českou základní školu.
- Co mu pomohlo s učením češtiny.
- Jak prožívá útok na svou zemi.
Jak vzpomínáte na dobu, kdy se vaši rodiče rozhodli pro stěhování za prací do Česka?
Bylo mi tenkrát devět let. S mojí rodinou jsme žili ve městě Rovno na západní Ukrajině. Táta je povoláním chirurg a v Česku mu nabídli práci v nemocnici. Rodiče doma diskutovali, jestli bychom to neměli zkusit a kvůli této nabídce se přestěhovat jako celá rodina.
Nakonec se rozhodli, že pojedeme. S tím, že tu zůstaneme natrvalo a na Ukrajinu už se nevrátíme. Ještě předtím, než jsme přijeli, táta do Česka jezdil a zařizoval nám zázemí. Abychom měli kde bydlet, kam nastoupit do školy a podobně.
Jak jste prožíval to, že jste musel opustit svůj domov, své kamarády, svoji širší rodinu?
Vůbec se mi
