Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Přichází krize diktatur

Diktatury vypadají robustní a silné, ale ve skutečnosti jsou křehké. Foto: Kremlin. ru
Diktatury vypadají robustní a silné, ale ve skutečnosti jsou křehké. Foto: Kremlin. ru

Komentář Martina M. Šimečky: Příklady z Číny a Ruska ukazují neschopnost diktatur předvídat katastrofální následky svých chybných rozhodnutí.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Thomas Hale strávil v říjnu deset dní v izolaci v čínském táboře – jednom z mnoha, kam vláda posílá lidi, kteří přišli do styku s covidem. Nad dveřmi malé místnosti s jednou postelí a toaletou svítilo oko kamery, které nikdy nezhaslo.

Hale je novinář deníku Financial Times a v Šanghaji byl jen několik dní, když mu v hotelu zazvonil telefon a mužský hlas mu oznámil, že musí jít do karantény. Byl totiž na večeři v restauraci, v níž jednoho z hostů pozitivně otestovali na covid, i když tam byl v jiný den než samotný Hale.

Haleova reportáž je skvělým popisem dokonalého systému kontroly, před kterým není úniku. Čínský boj proti covidu je „agresivní a může dlouhodobě fungovat jen v autokratické společnosti s mechanismem masového sledování“, píše Hale.

Jenže co znamená „dlouhodobě“? Předminulý týden v různých částech Číny nebývalé množství lidí protestovalo proti politice vlády, která jim znemožňuje normálně žít. Analytici hovoří o nezamýšleném důsledku politiky „nulového covidu“, která dostala mnoho lidí z různých skupin do stejné situace. V protestech se spojili dělníci, obchodníci, studenti i městské elity, sjednotilo je jejich společné utrpení.

Od masových protestů v roce 1989, které komunistický režim krvavě potlačil, je to první takové vzepětí nespokojené masy.

Dvě slabiny

I ty nejtvrdší a nejmocnější diktatury mají vždy dvě velké slabiny. První je, že navzdory totální kontrole obyvatelstva s ním musí uzavřít nepsanou společenskou dohodu o ceně, kterou je ochotno mlčky platit za svou nesvobodu. V případě Číny je to růst bohatství a ochrana života, když se proti systému nebouříte.

Druhou slabinou je

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Čína

Názor

Ruská válka na Ukrajině

Rusko

Komentáře, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější