Jan Úšela
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Proč je právě Česko „šampionem“ v chudnutí?
- Proč za snižování životní úrovně můžou více důsledky pandemie než energetické krize?
- Proč může být nebezpečné, když se politici odmítnou vzdát pravomoci zastropování cen energií?
- Kdy může být líp?
Jste makléřská firma, která cílí na movitější část společnosti. Přitom jste teď zveřejnili analýzu o chudobě. Jak to jde dohromady?
My jsme v první fázi nevěděli, jestli to bude zpráva o chudobě. Ono to tak u těchto výzkumů bývá – stejně tak dobře nám mohlo vyjít, že se nic dramatického neděje, pak bychom tu měli spíš uklidňující zprávu. To se ale neukázalo, takže tu máme zprávu o poklesu reálných mezd.
Úplně to nesouvisí s tím, že jsme makléřská firma. Já tu z pozice hlavního ekonoma monitoruji ekonomický vývoj napříč českou společností. Občas z takové práce vypadne něco, co může být byznysově zajímavé, občas ne. Počítá se ale oboje.
Uvádíte, že meziročně v Česku zaměstnanci zažijí propad reálných mezd o 8,3 procenta, což je nejvíce ze všech zemí OECD a také nejvíce od ekonomické transformace z 90. let. Překvapilo vás, že jsme v této negativní statistice premianty?
Nepřekvapilo mě, že u nás došlo k propadu, protože ten se týká i jiných zemí. Ale překvapilo mě, že ten propad byl
