Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ekonomika roste, zaměstnanci ale tahají za kratší konec provazu, říká autor studie o chudobě

Podle hlavního analytika firmy Cyrrus Víta Hradila mohou za razantní zchudnutí Čechů ekonomické dopady covidu, energetická krize, přehnané marže některých obchodníků i přehřátý trh s nemovitostmi. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Podle hlavního analytika firmy Cyrrus Víta Hradila mohou za razantní zchudnutí Čechů ekonomické dopady covidu, energetická krize, přehnané marže některých obchodníků i přehřátý trh s nemovitostmi. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Ekonom Vít Hradil spolu se svým týmem ze společnosti Cyrrus před pár dny publikoval studii o poklesu reálné mzdy, ve které se vedle samotných čísel na výplatnici odráží i růst cen. Vyjadřuje tak skutečnou kupní sílu. Z analýzy vyplynulo, že ve srovnání s ostatními vyspělými státy OECD čeští zaměstnanci chudnou vůbec nejvíc. Češi nyní čelí největšímu poklesu životní úrovně od postkomunistické transformace 90. let. To podle analýzy může přinést více rozvodů, sebevražd nebo krádeží. „To ale ještě neznamená, že u nás bude Divoký západ a rozvrácená společnost,“ říká v rozhovoru hlavní analytik Cyrrusu Hradil.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Proč je právě Česko „šampionem“ v chudnutí?
  • Proč za snižování životní úrovně můžou více důsledky pandemie než energetické krize?
  • Proč může být nebezpečné, když se politici odmítnou vzdát pravomoci zastropování cen energií?
  • Kdy může být líp?

Jste makléřská firma, která cílí na movitější část společnosti. Přitom jste teď zveřejnili analýzu o chudobě. Jak to jde dohromady?

My jsme v první fázi nevěděli, jestli to bude zpráva o chudobě. Ono to tak u těchto výzkumů bývá – stejně tak dobře nám mohlo vyjít, že se nic dramatického neděje, pak bychom tu měli spíš uklidňující zprávu. To se ale neukázalo, takže tu máme zprávu o poklesu reálných mezd.

Úplně to nesouvisí s tím, že jsme makléřská firma. Já tu z pozice hlavního ekonoma monitoruji ekonomický vývoj napříč českou společností. Občas z takové práce vypadne něco, co může být byznysově zajímavé, občas ne. Počítá se ale oboje.

Uvádíte, že meziročně v Česku zaměstnanci zažijí propad reálných mezd o 8,3 procenta, což je nejvíce ze všech zemí OECD a také nejvíce od ekonomické transformace z 90. let. Překvapilo vás, že jsme v této negativní statistice premianty?

Nepřekvapilo mě, že u nás došlo k propadu, protože ten se týká i jiných zemí. Ale překvapilo mě, že ten propad byl

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Chudoba

Energie

Inflace

Veřejné finance

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější