Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Už teď jsou místa k nepřežití, varuje oceněná vědkyně. Migraci nezastavíme plotem

Polární bioložka Marie Šabacká získala Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2022. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Polární bioložka Marie Šabacká získala Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2022. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Když Marie Šabacká – polární bioložka, která zkoumá ledovce – hovoří o globálních změnách klimatu, moc dobře ví, o čem mluví. Pod nohama jí taje pracoviště. „Ale pokud něco takového jednou zažijete, nemusí to vypovídat vůbec o ničem. Jen jsou-li ty jevy masivní, dlouhodobé, časté, máme problém.“ A my ho máme. Svá slova vždy opírá o data a vědecké poznání. Minulý týden získala Cenu za komunikaci změn klimatu.

V rozhovoru se mimo jiné dočtete:

  • Proč nefungují apokalyptické scénáře.
  • Co je to geomorfologické porno.
  • Proč je rozpačitá z ceny za komunikaci klimatu.
  • Jak těhotenství změní její práci.
  • Co dobrého nám přinese transformace energetiky.

Sedíme spolu v jedné kavárně v Praze, kam Marie Šabacká přijela ze svých domovských Českých Budějovic. Hned zkraje jí gratuluju k ceně. Ale zdá se trošku rozpačitá. Nebo ne?

„Přiznám se, že jsem. Samozřejmě si ceny vážím. Ale nedělám pro klima zdaleka tolik, co dělali předchozí laureáti, kteří komunikaci o něm věnovali většinu času a měli vliv,“ vysvětluje svůj postoj nad hrnkem horké čokolády.

Marie Šabacká. Foto: Šárka Svobodová, OSN

Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2022 získala polární bioložka Marie Šabacká. Uděluje ji Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost ČR. Za celoživotní přínos byl in memoriam oceněn genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám.

„Snažím se mluvit o klimatické změně, když jsem pozvaná do médií, a komunikuju na sociálních sítích. Snažím se vnášet racionalitu do diskuse. Ale klima není můj obor,“ dodává polární bioložka. „Fakt, že jsem dostala tuto cenu, svědčí o tom, že lidí, kteří tady něco takového dělají, je pořád relativně málo.“

Ale Marie Šabacká je v médiích vidět často; stala se oblíbenou vědeckou tváří debat i rozhovorů, ať už v televizi, rozhlase, nebo v tištěných médiích včetně lifestylových časopisů, které cílí na široké laické publikum. Na Twitteru má deset tisíc sledujících. Zásah i dosah je slušný. Navíc skutečnost, že jí pod nohama taje její pracoviště – tedy ledovce –, dodává jejím sdělením emotivní apel.

„Původně jsem se ke klimatu vyjadřovat nechtěla, ale ty dotazy padaly… Došlo mi, že když se na to nevykašlu, můžu prostor využít smysluplně. Ve společenské diskusi pořád chybí fakta, nevede se umírněná debata založená na vědeckém poznání, naopak je prostor plný falešných, lživých nebo mylných informací a dezinformací. A často se lidi točí na úplných podružnostech nebo se řeší, jestli se klimatická změna vůbec děje.“

Musí být únavné obhajovat pořád dokola něco, na čem panuje mezinárodní vědecký konsenzus. Globální změny klimatu se dějí. Shoduje se na tom vědecký svět, mezinárodní mezioborové panely.

Led taje pod nohama

A jak už jsme zmínili, polární vědkyni taje její terénní pracoviště.

„Doslova. Třeba na Špicberky jezdím už dvacet let a je to jedno z nejrychleji se oteplujících míst naší planety. V létě se oteplilo dlouhodobě o čtyři, v zimě dokonce o šest stupňů.“

Arktida se otepluje čtyřikrát rychleji než jiné oblasti světa. Změny jsou tam výrazné a patrné.

A existují i opačné extrémy.

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Klimatická krize

Příroda

Rozhovory

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější