Lepení rozpočtu miliardami z emisních povolenek skončí. Peníze mají jít už jen na zelenou politiku
Tuzemsku se podle studie Světového fondu na ochranu přírody většinou daří držet se unijního doporučení na využívání peněz inkasovaných z povolenek. Odborníci ale upozorňují na to, že by země mohla na úspory energií a energetickou soběstačnost dávat z povolenek mnohem více peněz.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Za tunu vypuštěného oxidu uhličitého si každá větší továrna nebo elektrárna musí pořídit jednu emisní povolenku. Výnosy z jejich prodeje připadají unijním státům, které by podle doporučení EU měly alespoň polovinu z vydělané částky investovat do opatření zpomalujících změnu klimatu. Tak v kostce funguje evropská klimatická politika.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) nyní zveřejnil studii, která se využíváním peněz z povolenek v EU zabývá. Z analýzy vyplývá, že velká část unijních zemí zmíněné doporučení neplní. Například Itálie z devíti sledovaných let dala na zelenou politiku požadovaný podíl peněz jen dvakrát – třeba v roce 2018 šlo 90 procent z prodeje povolenek na běžné výdaje italského státního rozpočtu, jen desetina příjmů se tedy v zemi investovala do energetických úspor nebo do budování obnovitelných zdrojů energie.
Česko naopak ve srovnání s ostatními unijními státy zdánlivě boduje. Od roku 2013 poslalo na klimatické cíle méně než půlku povolenkových peněz pouze