Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jako ženy jsme podezřelé z inklinace k pokleslým literárním formám, říká Kateřina Tučková v rozhovoru se sedmi českými spisovatelkami

Karin Lednická, Klára Vlasáková, Markéta Pilátová, Natálie Kocábová, Bianca Bellová, Petra Hůlová a Kateřina Tučková mluví o české literatuře. Koláž: Deník N
Karin Lednická, Klára Vlasáková, Markéta Pilátová, Natálie Kocábová, Bianca Bellová, Petra Hůlová a Kateřina Tučková mluví o české literatuře. Koláž: Deník N

Kdy bylo Kateřině Tučkové za kolegy spisovatele stydno a proč čelí Karin Lednická útokům nacionalistů? Sedm českých spisovatelek se potkalo v jednom rozhovoru pro přílohu Knihy roku Deník N a promluvilo o tom, co pro ně znamená ženská literatura, proč dnešní čtenáře tolik oslovují historická témata, jak promýšlejí svá díla a jak jejich profesi proměnily sociální sítě.

Na co se v rozhovoru také ptáme?

  • Co dnes znamená ženská literatura?
  • Může literatura pomáhat vyrovnat se s minulostí?
  • Jakou roli v práci spisovatelek hraje náhoda?
  • Potřebují dát ve svých knihách čtenářům naději?
  • Jak svět literatury ovlivnily sociální sítě?

Existuje dnes stále ještě něco jako ženská literatura? A co si pod tím žánrově a tematicky představit?

Bianca Bellová: Když já nevím, co to znamená. Některé autory či autorky už bych možná poznala podle rukopisu, ale že bych rozpoznala autorství podle genderu, to určitě ne. Ptala bych se knihkupců, komu jsou tyto poličky vymezené.

Natálie Kocábová: Myslím, že pojem ženská literatura ztratil na významu. Ženy píšou vlastně všechny žánry. Bavíme-li se o tom, zda se dá na té literatuře poznat, že ji psala žena – a tomu říkáme ženská literatura –, tak ano. Ale nevím, k čemu to je.

Markéta Pilátová: Výraz ženská literatura mi nedává moc smysl, zní mi to tak nějak předpotopně, holčičky píšou o lásce, pocitech a chlapečci o teorii relativity a matematice. Hlavně mě unavuje to věčné kategorizování. Pořád nějaké škatulky, to je prostě nuda.

Dvacetistránková příloha Knihy roku Deníku N vychází 2. prosince online i tiskem. Obsahuje:

Petra Hůlová: Ve smyslu takzvané červené knihovny, tedy brakové literatury o lásce, tak ano. Ve smyslu literatury psané ženami, tak také ano. Ale co z toho? V čem zde potřebujeme míti jasno? Kam se touhle otázkou chceme dostat?

Karin Lednická: Na vaši otázku neznám odpověď, protože

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Knihy roku

Literatura

Rozhovory

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější