Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Národní galerie Praha uvede dosud největší přehlídku mezinárodně etablované umělkyně Evy Koťátkové v České republice

Výstava Evy Koťátkové v Muzeu současného umění CAPC v Bordeaux. Foto: Arthur Pequin
Výstava Evy Koťátkové v Muzeu současného umění CAPC v Bordeaux. Foto: Arthur Pequin

Národní galerie Praha bude od 7. prosince hostit velkorysou instalaci umělkyně Evy Koťátkové nesoucí název Moje tělo není ostrov. Instalace původně vytvořená pro Muzeum současného umění CAPC ve francouzském Bordeaux byla adaptována pro prostor Velké dvorany Veletržního paláce a každou sobotu odpoledne doslova ožije.

Výstava Moje tělo není ostrov má podobu obrovského těla, částečně rybího a částečně lidského, nabízí tak anatomickou procházku krajinou normativity a útlaku, jíž jsme všichni součástí a kterou v každodenním životě spoluutváříme svými těly, chováním i příběhy. V břiše fragmentovaného těla leží různé krabice a přepravní bedny, z nichž jako by se chystaly uniknout zvířecí a lidské bytosti ztělesněné kostýmy. Motiv přepravní bedny je symbolem jak pohybu a přesunu – ať již dobrovolného, či vynuceného – z jednoho místa či stavu do druhého, tak kodifikace a klasifikace, které jsou typickými znaky naší naléhavé potřeby vše zařadit do úhledných krabic a našeho strachu z mnohoznačnosti. Kostýmy jsou pak druhou kůží, která může ukazovat emoce, jež jinak nedáváme najevo, protože se nám je nedaří tak snadno vyjádřit slovy, a také nástrojem, jak se přiblížit situaci někoho, jehož pocity, postoje nebo činy jinak neumíme hlouběji pochopit. Duch celé instalace tak spočívá v kolektivním volání po životě, v němž má větší místo vzájemná empatie a v němž naše, stejně jako i jiná lidská a více než lidská těla, čelí menšímu normativnímu tlaku a násilí.

Eva Koťátková, Moje tělo není ostrov. Foto: Aleksandra Vajd. Fotografická postprodukce: Jiří Královec

Každá část instalace zprostředkovává jeden z příběhů, které se rozléhají celým výstavním prostorem. Příběhy lze číst nebo slyšet při putování instalací, tedy obřím tělem. Jejich základnou je hlava ryby v zadní části prostoru, pro pohodlí návštěvníků vystlaná peřinami. V průběhu výstavy pak budou instalaci každou sobotu odpoledne obývat a aktivovat performeři/rky, kteří/ré se s pomocí převleků s veřejností podělí o různé příběhy, jež výstava obsahuje: o dítěti šikanovaném ve škole, krevetě vařené zaživa, keři vytrženém ze svého původního prostředí, aby byl znovu vysazen na předměstí, a o jiných tělech, která odmítají být pojmenována, kterým nelze přiřadit žádnou nálepku a která svobodně vyjadřují, co cítí a o čem sní. Instalace nabízí jak místa pro poslouchání nebo čtení, snění, odpočinek, sdílení příběhů, tak pro různé polohy těla a různou míru zapojení. Moje tělo není ostrov se tak pokouší o vytvoření platformy empaticky otevřené těm, jejichž hlasy jsou umlčeny, jejichž stav je zpochybňován a kteří/ré jsou vystaveni/y nucenému nálepkování a stigmatizaci, stejně jako těm kteří/ré jsou ochotni/y spojenecky naslouchat.

Eva Koťátková, Moje tělo není ostrov. Foto: Aleksandra Vajd. Fotografická postprodukce: Jiří Královec

Eva Koťátková (nar. 1982 v Praze) je současná umělkyně žijící v Praze. Její tvorba rezonuje nejenom v Česku, ale pravidelně se účastní prestižních mezinárodních přehlídek současného umění včetně documenta 15 v německém Kasselu (2022); 16. istanbulského bienále v Turecku (2019), 17. jakartského bienále v Indonésii (2017), New Museum trienále v New Yorku (2015) nebo 55. benátského bienále (2013). Eva je také spoluzakladatelkou platformy Institut úzkosti, která vytváří prostor pro spolupráci umělců/kyň, teoretiků/ček a aktivistů/ek pro výzkum úzkosti, jež se šíří napříč společností a projevuje se nespavostí, odcizením, ztrátou empatie, nerovnostmi a násilím.

Dlouhodobě se věnuje také koncepci témat a práci s vizuálním a smysly rozvíjejícím obsahem pro projekt Futurpolis: škola emancipace, který se snaží vnášet kritickou pedagogiku do českého vzdělávání. Kritická pedagogika i otázky hranic empatie a násilí páchaného na lidských, zvířecích nebo rostlinných tělech a duších v zájmu zisku nebo společenských norem jsou také výchozím bodem její instalace Moje tělo není ostrov, připravené pro Velkou dvoranu Veletržního paláce.

Eva Koťátková, Moje tělo není ostrov. Foto: Aleksandra Vajd. Fotografická postprodukce: Jiří Královec

Eva Koťátková: Moje tělo není ostrov
7/12 2022–4/6 2023, Veletržní palác, Národní galerie Praha

Kurátorský tým:
Sandra Patronová, ředitelka Muzea současného umění CAPC, Bordeaux, Francie
Rado Ištok, kurátor Sbírky moderního a současného umění Národní galerie Praha

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Výtvarné umění

Kultura, Mediální spolupráce

V tomto okamžiku nejčtenější