Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jak říct čínsky „dám si utopence“? Poptávka po čínštině zůstane, ale u tlumočníků do češtiny nevím, míní polyglot Bao Do

Práce tlumočníků čínštiny je velmi různorodá: „Je nás méně, a tak bereme všechno.“ Foto: Tereza Bartůšková
Práce tlumočníků čínštiny je velmi různorodá: „Je nás méně, a tak bereme všechno.“ Foto: Tereza Bartůšková

Polyglot je člověk, který umí mluvit mnoha jazyky. Bao Do jich kromě čínštiny, kterou vystudoval na vysoké škole, ovládá ještě dalších pět. A už přes patnáct let překládá a tlumočí. „Když pracujete na volné noze, tak dřív jste se jenom tlumočením uživili, ale dnes už to podle mě nejde,“ srovnává. Deníku N odkrývá nejen lingvistická zákoutí čínského jazyka, ale i zákulisí komerční sféry. Rozhovor vychází v sérii Mezi češtinou a čínštinou, věnované českým tlumočníkům a překladatelům čínštiny.

V rozhovoru se také dozvíte:

  • Co dělat, když při tlumočení ztratíte nit, a jak si poradit s oříškem jménem „utopenec“.
  • Jaká úskalí může mít čínská byznysová etiketa.
  • Jestli vám při učení čínštiny pomůže vietnamština.
  • A proč i malé čínské dítě zvládne pochopit, co je to kardiovaskulární systém.

Přísloví praví: „Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.“ Vaší mateřštinou jsou čeština a vietnamština; k tomu ovládáte čínštinu a angličtinu a obstojně mluvíte i německy a rusky. Řekl byste, že je na tom rčení něco pravdy?

Otázka je, co znamená být člověkem. Když ke studiu jazyka přistupujete zodpovědně a chcete tu řeč poznat do hloubky, dozvídáte se při tom spoustu věcí o dané kultuře a jste v kontaktu s tamějšími lidmi, čímž se hodně učíte o celém národu. To vás může celkem změnit.

A vás čínština a čínská kultura změnily?

Můj život se v podstatě dělí na období před nástupem na sinologii a po něm. Byl to směr, který jsem v životě hledal. A když se mi podařilo se na ten obor dostat a pak ho ještě dostudovat, splnil jsem si sen. Navíc jsem na studiích poznal svou ženu, což mi změnilo život samo o sobě.

A díky studiu jsem se velmi záhy dostal do Číny i do Vietnamu. Čínština mi pomohla hlouběji porozumět mému vietnamskému původu, což by se nejspíš nestalo, kdybych šel studovat to, co jsem chtěl původně – vietnamistiku.

Skrze čínskou kulturu, filozofii i komplexnost čínského jazyka jsem se snad také aspoň trochu naučil pokoře. Zjistil jsem, že člověk by měl být v životě skromný, protože je opravdu hodně toho, co neumíme a co se potřebujeme naučit.

Mnoha lidem mohou východoasijské jazyky připadat stejné. Pomohla vám vietnamština při studiu čínštiny?

Ačkoliv tyto dva jazyky nesdílejí stejnou jazykovou rodinu (čínština spadá do tibetobarmské rodiny a vietnamština do austroasijské, pozn. red.), jsou si velmi podobné. Oba jazyky jsou tónové a izolační (neskloňují, nečasují a gramatické vztahy vyjadřují pomocí slovosledu a funkčních slov, pozn. red.). A kvůli zeměpisné blízkosti obou států a prolínání jejich dějin byla vietnamština čínštinou hodně ovlivněna, i když obráceně asi méně.

Říká se, že vietnamština má až šedesát procent sino-vietnamské slovní zásoby čili podobně znějících slov původně z čínštiny.

Ale přesto

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Čína

Mezi češtinou a čínštinou

Rozhovory

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější