Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Když se český stát zajímá o Číňany, musím vysvětlovat, proč jsou tak nervózní, říká soudní tlumočnice

„Hodně lidí má pocit, že přijdu a začnu z fleku tlumočit. Tak to vážně nefunguje.“ Foto: Archiv Simony Fantové
„Hodně lidí má pocit, že přijdu a začnu z fleku tlumočit. Tak to vážně nefunguje.“ Foto: Archiv Simony Fantové

Řadový obyvatel Česka nejspíš na soudního tlumočníka často nenarazí. A když už ano, asi to nebude zrovna specialista na čínštinu – tak jako Simona Fantová. Ta v rozhovoru s Deníkem N popisuje, jak překonává jazykové bariéry a co její práce obnáší, stinné stránky nevyjímaje. „Měli bychom vyvracet mýty o tom, jak to povolání vypadá,“ říká. Rozhovor vychází v sérii Mezi češtinou a čínštinou, věnované českým tlumočníkům a překladatelům z čínštiny.

V rozhovoru se také dozvíte:

  • Jak v Česku složí písemné testy k řidičskému průkazu ten, kdo rozumí pouze čínsky.
  • Proč jindy rezervovaní Číňané u českých soudů někdy pláčou.
  • Proč jsou tlumočníci čínštiny vlastně takoví samoukové.
  • Kde tónový jazyk jako čínština tóny paradoxně nepoužívá.
  • Proč některé kraje nemají vlastního soudního tlumočníka ani překladatele čínštiny.
  • A jak velkou roli u těchto dvou profesí hrají platové podmínky.

Abyste se mohla stát soudní tlumočnicí nebo překladatelkou, potřebujete magisterský titul, velmi dobrou ověřenou znalost jazyka, právní minimum a pětiletou praxi s překladem nebo tlumočením. Jak se vám to všechno podařilo stihnout, aniž by z vás byl věčný student?

Jmenovali mě dřív, než jsem měla vše dokončené, protože to umožňovaly tehdejší zákony a stejně tak to umožňuje i současný zákon včetně jeho novely. Mě jmenovali ještě podle starého zákona.

Podmínky, které jste vyjmenovala, jsou povinné, ale v dalším paragrafu se dodává, pakliže existuje pádný předpoklad, že je člověk způsobilý danou činnost vykonávat, a doloží to, anebo si způsobilost dodělá, je možné ho jmenovat.

Je to úplně pochopitelné, protože soudních tlumočníků čínštiny není tolik. Myslím si, že kdyby státní orgány na tento kompromis nekývly, zůstaly by bez tlumočníků.

Kde všude nacházíte uplatnění?

Čínská komunita v České republice čítá zhruba jen sedm a půl tisíce lidí, takže zakázek není mnoho, což neumožňuje užší specializaci.

Tlumočím u policejních výslechů a soudních řízení. Působím u různých pohovorů na Ministerstvu vnitra, když někdo usiluje o trvalý pobyt nebo při podezření na fingované manželství například právě za účelem získání pobytu.

Toto mě baví tlumočit, protože i když jde o výslech, probíhá spíš jako normální rozhovor, kdy se úředníci vyslýchaných vyptávají na velmi civilní věci jako barvu zubního kartáčku, nebo

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Čína

Mezi češtinou a čínštinou

Rozhovory

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější