Ostřit sekyru vším, co přijde pod ruku
Proč v Česku nevzniká víc výrazných románů ze současnosti? Tuhle otázku je někdy slyšet mezi kritiky, kritičkami, na literárních debatách. Ale možná by bylo lepší ji přeformulovat: Proč v Česku nevzniká víc výrazných románů o současnosti?
A tady by byla odpověď celkem jasná: Próza – ať už je zasazená do minulého století, nebo do loňského roku – vždycky nutně vypovídá o „zeitgeistu“, ve kterém vznikala. Nejde jen o témata samotná, ale především o to, co z dané problematiky akcentovat, a co naopak zamlčet. V tomto ohledu může být historický román mnohem průzračnější výpovědí o současnosti než dílo odehrávající se tady a teď.
Dvacetistránková příloha Knihy roku Deníku N vychází 2. prosince online i tiskem. Obsahuje:
- 11 stran tipů od skoro 130 osobností české kulturní veřejnosti
- medailonky 17 nominovaných knih, mimo jiné od Michaela Romancova, Martina Baxy či Terezy Brdečkové
- esej Josefa Chuchmy o českém literárním roku
- rozhovor Renaty Kalenské se sedmi českými spisovatelkami
- text Kláry Vlasákové o současných tématech v české literatuře
- text ředitele Světa knihy Radovana Auera o českém knižním trhu.
- Úvodní text s výsledky hlasování.
Přesto je v lecčem bezpečnější sáhnout po látce z minulosti: Narativy jsou již vytvořené, usazené, vyprávění pamětníků zaznamenána. Zpracování historické látky pak vyžaduje specifický typ trpělivosti, pečlivosti a snad i posedlosti. Letošní laureátka Státní ceny za literaturu Kateřina Tučková
