„Historii jsem chtěla dělat odmalička, vyučující mi obor znechutil.“ Výzkum o násilí na univerzitách odkryl alarmující čísla
Urážky, fyzické napadení, sexistické vtipy nebo kyberšikana. Jak velký problém představuje genderově podmíněné násilí v akademickém prostředí? Právě na to se snaží najít odpověď projekt UniSAFE, který problematiku mapuje v 15 evropských zemích včetně České republiky. Aktuální průzkum ukazuje, že s nějakou formou takového násilí se setkali dva ze tří respondentů. Popisuje také, jaké formy násilí jsou nejčastější a jaké dopady na oběti mají. Přináší odpovědi od více než 40 tisíc respondentů, a jde tak o největší podobný výzkum v Evropě.
Historii se chtěla Jana věnovat odmalička – snad už od té doby, co se naučila číst. I na vysoké škole patřila mezi nadšené studenty, a tak jí udělalo velkou radost, když jí dorazil e-mail od jednoho z vyučujících s nabídkou konzultace. Zaujalo ho, že Jana studuje také anglický jazyk a literaturu, což označil za vzácnou kombinaci, a chtěl s ní probrat její další akademické plány.
„Měla jsem radost, že mi možná poradí, jakým směrem se ubírat, nebo mi nabídne spolupráci. Dávalo mi to naději, že se budu moct věnovat výzkumu a zůstat na univerzitě,“ vrací se Jana ve vzpomínkách víc než deset let zpátky.
Tehdy ještě netušila, že se od tohoto e-mailu bude odvíjet začátek konce jejího snu o kariéře historičky. S docentem se nejprve sešla v kabinetu. Zajímal se o téma její bakalářské práce i historii rodného kraje. Pak ji pozval na druhou konzultaci do kavárny v centru města.
„Byla jsem plna historického nadšení, že můžu vést rozhovory s někým o tolik úspěšnějším a starším,“ popisuje. „Když jsme se setkali, ten člověk byl chvilku takový zaražený, na něco se mě zeptal, a když jsem hledala slova a odpovídala, tak na mě prostě skočil a začal mě
