Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Covid i válka vnesou do architektury nové impulsy, říká architekt Josef Pleskot

Josef Pleskot. Foto: Marie Votavová
Josef Pleskot. Foto: Marie Votavová

Města budoucnosti nebudou podle Josefa Pleskota vypadat jako ze sci-fi filmů, ale naopak jako z barokních Pragensií. Jeden z nejvýznamnějších českých architektů v prosinci oslaví sedmdesáté narozeniny, ke kterým dostal velkou sólovou výstavu v Museu Kampa (probíhá do 12. února 2023). V rozhovoru pro Deník N popisuje nejdůležitější mezníky své tvorby a zamýšlí se nad tím, jak se v architektuře odrazí problémy současného světa. Naznačuje i to, že má další plány s Pražským hradem.

Co se v rozhovoru dočtete:

Jakou radu mu ve škole dala architektka Alena Šrámková?

Ze kterého projektu čerpá celý život?

Co je největší překážkou v rozvoji měst?

Nová výstava v Museu Kampa, která se věnuje vašim realizacím v Praze, Ostravě a Litomyšli, nese název Města. Co podle vás po architektonické stránce českým městům nejvíce chybí?

Přirozená prostupnost, která by vycházela z původní krajiny, z níž vyrůstají. Poselství krajiny je často udusáváno necitlivým způsobem stavění. Myslím si, že moderní urbanismus by to měl vnímat a přizpůsobovat tomu ustrojení měst. V těch, která už jsou postavena, by se měl snažit rozpoznávat spojitost s původní krajinou jakožto podložkou měst a měl by ji obnovovat tak, aby život v nich byl co nejpřirozenější a nejpříjemnější.

Z aktuální výstavy Josefa Pleskota v Museu Kampa. Foto: Jiří Doubek

Co tomu nejvíc brání?

Setrvačnost a zvyk. Člověk si zvykne na všechno, i na nenormální způsob pohybu a nenormální organizaci života. Ale když se pak udá proměna, řekne si: „Jak je možné, že jsem to mohl dopustit a zvyknout si na nepřirozenost?“

Mohl byste to ilustrovat na nějakém konkrétním příkladu?

Stačí vyjít na ulici a 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Architektura

Praha

Rozhovory

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější