Fotbal v Kataru, protest Íránců a „misionářské“ zaujetí Západu
Glosa Ondřeje Štindla: Fotbalový šampionát v Kataru je z mnoha známých důvodů velice sporný. Nejvýznamnější a potenciálně účinný protest na něm ale ukázali íránští fotbalisté. Snahy západních týmů o společné projevení postoje k pronásledování LGBTQ+ komunity v Kataru naopak skončily velmi rychle. Mohly mít nějaký reálný význam?
Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.
Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.
Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Anglická fotbalová reprezentace v pondělí na mistrovství světa smetla Írán 6:2. Význam utkání ale nespočíval jenom v dění na hřišti. Velkou pozornost západních médií vyvolal záměr sedmi evropských týmů (Anglie, Wales, Dánsko, Nizozemsko, Belgie, Německo, Švýcarsko) hrát na šampionátu v Kataru pod vedením kapitánů s duhovou páskou s nápisem One Love na znamení solidarity s místní LGBTQ+ komunitou. Sex mezi lidmi stejného pohlaví je totiž v Kataru trestný.
FIFA ale pohrozila, že takovou „výstroj“ bude trestat žlutou kartou, a evropské týmy proto od plánu upustily. Anglický kapitán Harry Kane utkání odehrál s „předpisovou“ páskou.
Íránští fotbalisté oproti tomu politicky vystoupili. Velmi ostentativním způsobem před zápasem
