Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Můžeme natvrdo říct, že si Katar mistrovství koupil. To už měla FIFA raději vybrat Írán, říká odborník

Odborník na hospodářskou politiku Oldřich Krpec z Masarykovy univerzity říká, že pořádání velkých sportovních událostí může přispět ke zlepšení ochrany lidských práv v pořadatelských zemích. Foto: archiv Oldřicha Krpce
Odborník na hospodářskou politiku Oldřich Krpec z Masarykovy univerzity říká, že pořádání velkých sportovních událostí může přispět ke zlepšení ochrany lidských práv v pořadatelských zemích. Foto: archiv Oldřicha Krpce

„Katar fotbalové mistrovství světa využívá k tomu, aby získal navrch v rivalitě se svými sousedy. Kdyby někdo opravdu chtěl šampionátem pomoci k rozvoji fotbalu v arabském světě, či dokonce rozvíjet politické vztahy v regionu, uspořádal by ho jinde a jinak,“ vysvětluje v rozhovoru Oldřich Krpec, odborník na hospodářskou politiku z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

V rozhovoru se mimo jiné ptáme:

  • Zda je možné fotbal využít jako prostředek ke zlepšení domácích poměrů.
  • Jak si vyložit, že Západ s Katarem spolupracuje, a zároveň ho kritizuje.
  • Jak Katar využívá mistrovství světa pro své zájmy.
  • Co o FIFA vypovídá zákaz nošení duhových pásek.
  • Zda je FIFA důvěryhodnou organizací.

Ze západních zemí nyní zaznívá vůči Kataru především kritika. Jaké ale spolu Západ a Katar mají vztahy?

Vztahy Kataru a Západu jsou poměrně dobré. Jejich podoba je pravděpodobně vedlejším důsledkem toho, jakou roli chce Katar hrát na Blízkém východě. Díky rozvoji ložisek zemního plynu a ropy získal opravdové bohatství a munici pro politické aktivity. A rozhodl se, že se bude „bít nad svoji váhu“, bude vystupovat jako významná regionální mocnost a stane se rivalem sousední Saúdské Arábie, která je hegemonem Perského zálivu.

To není vůbec intuitivní rozhodnutí. Katar se vymezuje vůči Saúdům i Spojeným arabským emirátům a zasahuje do vnitřní politiky řady dalších okolních zemí, které s ním proto na několik let přerušily diplomatické vztahy.

Když v roce 2010 vypuklo arabské jaro, podporoval například Muslimské bratrstvo, čímž se dostal do konfliktu s režimem egyptského prezidenta Sísího. Pomáhá rebelům v Jemenu proti vládě, na jejíž straně intervenuje Saúdská Arábie. Při turecké invazi do severní Sýrie se zase postavil na stranu Ankary proti Kurdům podporovaným USA, k nelibosti Západu a Izraele udržuje dobré vztahy s Íránem a Hamásem.

Chce využívat potenciál peněz a balancovat, všechny provokovat a současně s nimi být zadobře. To je nosná linie jeho zahraniční politiky – hrát na všechny strany, a tím získat pozici aktéra, který je nezávislý.

Pro Západ je tak Katar spojencem, který dokáže zprostředkovávat jednání s Íránem, Hamásem či Al-Káidou. Nachází se v něm také důležitá vojenská základna, na které mají jednotky Američané a Britové. Od západních zemí strategicky nakupuje civilní i vojenská letadla a helikoptéry a investuje do nemovitostí nebo sportu. A Západu samozřejmě prodává zemní plyn.

Není pokrytecké s Katarem na jedné straně spolupracovat, a na druhé ho kritizovat?

Státy obvykle prosazují svoji politiku přiměřenými prostředky a někdy může být vyjádření nelibosti užitečné. Nespolupracovat hospodářsky, vojensky, strategicky – to by byla v současné situaci pro Západ silná káva. Problémy v oblastech pracovních a lidských práv jsou v Kataru i v jiných státech.

Z našeho pohledu je ale tato spolupráce vždy problematická. My říkáme, že je potřeba odstřihnout se od ruského plynu, nebýt závislí na autokratických režimech. A potom jdeme s prosíkem za Katarem, teokratickou absolutní monarchií, aby

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Arabský svět

Blízký východ

Fotbal

MS ve fotbale

Rozhovory

Sport, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější